WELFARE

Zabývá se zachováním základních podmínek života a zdraví zvířat a jejich ochranou před negativními činiteli, kteří mohou ohrožovat jejich zdraví, způsobovat jim bolest, utrpení a psychickou újmu. Ochrana zvířat proti týrání je v podmínkách ČR upravena příslušným zákonem a dalšími právními předpisy v aktuálním znění. Tyto zákony upravují např. (výživu, transport, plemenitbu, usmrcování aj.).

Welfare je stavem naplnění materiálních a nemateriálních podmínek, které jsou předpokladem zdraví organismu, kdy je zvíře chováno v souladu s jeho životním prostředím.

Cílem každého chovatele by mělo být zvíře především znát. Na co narážím? V poslední době se množí případy otřesných případů z chovů mnoha druhů hospodářských zvířat. Pouze znalost a respektování biologických nároků zvířat na chovné prostředí je tou správnou cestou k úspěšnému chovu.

publikace welfare v chovu skotu

Co by měl každý chovatel (nestudent zemědělských oborů) před zahájením chovu učinit?

Seznámit se s anatomicko-fyziologickým profilem druhu – (anatomie, fyziologie aj.)

Seznámit se s odbornou literaturou – (chov ovcí, koz, skotu, prasat, koní, drůbeže, včel aj.).

Navštívit příslušnou farmu, aby poznal, co vlastní chov konkrétního druhu obnáší.

 .

Měl by si ujasnit za jakým účelem chce zvířata chovat.

Rozmyslet si zda-li máme pro zvířata vhodné ustájení, máme zajištěné plochy pro případnou pastvu a produkci krmiv po celý rok.

Rozmyslet si ekonomickou náročnost (vhodné je orientačně si nalézt náklady na KD příslušné kategorie chovaného zvířete).

Zjistit si jaká povinná hlášení bude muset chovatel uskutečňovat (registrace hospodářství, registrace zvířat, vedení evidence – spolupráce s centrální evidencí ČMSCH a.s. Hradišťko pod Medníkem – využití regionálních poradců.

Zjistit, zda-li je v okolí dostatek fundovaných pracovníků s odbornou kvalifikací.

Zjistit si zda-li se v blízkosti chovu (farmy) nachází veterinární lékař(i) se specializací na zamýšlený chovaný druh.

V případě chovu s přirozenou plemenitbou (zejména chov ovcí a koz) zjistit na stránkách svazu chovatelů ovcí a koz nejbližšího chovatele s licentovaným chovným plemeníkem (obecní plemeníci).

Oslovit zkušené chovatele, odborníky a výzkumné pracovníky za účelem konzultace připravovaného záměru chovu (se zvyšující se cenou stavby a technologií je vhodné investovat do nezávislých konzultací za účelem ověření si správnosti postupu – platí pravidlo, že např. stavebním firmám jde až na prvním místě o zisk).

Pravidelně se vzdělávat a navštěvovat odborné semináře, kurzy a konference (vhodné je navštěvovat chovatelské semináře, ale i zde by si měl člověk umět vhodně vybrat).

Jaké jsou zásady welfare?

Pro dosažení welfare (pohody zvířat) je nutné zajistit požadavky chovu, které byly navrženy Farm Animal Welfare Councilem v Anglii v roce 1993. Týkají se:

1. odstranění hladu, žízně a podvýživy zvířete – povinností chovatele je zajistit zvířeti čistou, hygienicky nezávadnou vodu, v dostatečném množství a to bez vyjímky. Zajištění výživy musí být v dostatečném množství, vhodné skladby (zastoupení vhodných krmiv a jejich struktura) respektující fyziologii daného druhu. Ohled musí být brán také na věk, zdravotní stav, pohlaví, stádium gravidity atd.

1. odstranění fyzikálních a tepelných faktorů nepohody – každý chovatel má za povinnost zajistit zvířeti takové podmínky pro chov, aby zvíře netrpělo působením negativních faktorů (vítr, déšť, mráz, vysoké letní teploty, nízké zimní teploty aj.). Chovatel je povinný zvířeti zajistit vhodné ustájení a pohodlné místo k odpočinku.

1. odstranění příčin vzniku bolesti, zranění a nemoci – pečlivost, starostlivost a prevence chorob by měly být základním pilířem každého uvědomělého chovatele. Zvíře by nemělo být vystaveno působení škodlivých činitelů (např. ostré hrany u krmného žlabu, nerovná a drolivá podlaha poškozující končetiny, cizí předměty v krmivech, nehygienická napájecí voda, špatná technika manipulace se zvířaty aj.). Chovatel by měl vždy okamžitě umět zvířeti poskytnou první pomoc a zvíře neodkladně ošetřit. Pokud již předem ví, že je nutná profesionální pomoc, je povinen přivolat veterinárního lékaře a do doby jeho příjezdu by měl zvířeti v mezích svých schopností a znalostí pomoci. Neprofesionalita a přílišné sebevědomí může znamenat v mnoha případech (např. komplikovaný porod, poruchy trávení, intoxikace, infekce) těžkou újmu zvířete až jeho smrt. V chovu zvířat by nemělo platit pravidlo „ušetřím za každou cenu“, protože smrt zvířete je vždy mnohem vyšší ztrátou. Základem správné koncepce chovu je prevence a základy dodržování pravidla 3D – desinfekce, desinsekce a deratizace.

1. možnost projevů normálního chování – zajištění dostatečného prostoru pro chovaný druh a jeho dostatečné vybavení jsou úspěšnou cestou pro zdárný a efektivní chov zvířat. Velmi důležitý je kontakt mezi zvířaty a tvorba sociální hierarchie, která je pro daný druh charakteristická. Zde je nutné poznamenat, že mimo znalosti z výživy, genetiky, fyziologie, technologie a techniky chovu, by měl chovatel znát také základní etologické parametry daného druhu. Měl by také vědět např. kolik času tráví daný druh: krmením, napájením, spánkem, pohybem atd. Zvířata svými „gesty“, „pohyby“ a chováním mnohdy chovateli naznačují případný problém. Každý den se proto musí zvířata pravidelně kontrolovat. Měli bychom si také všímat nepřirozených projevů, agrese a hledat jejich příčiny. Pouze zvíře chované ve vhodných podmínkách je schopno pravidelné reprodukce a produkce.

1. odstranění strachu a deprese (úzkosti) – psychická pohoda je velmi důležitá u všech druhů zvířat. Strach a deprese mnohdy vedou k celkovému strádání zvířete, někdy až k jeho smrti. Velmi významnou roli hraje v tomto směru člověk, neboť ten by měl být klidný, všímavý, neagresivní, ale zároveň rázný a jistý (týká se zejména manipulace a zacházení se zvířaty). Zbytečné stresující situace vyvolávají u zvířete přirozenou fyziologickou odezvu. Ta může vyústit např. ve snížení nádoje u dojnice (adrenalin brání transportu oxytocinu krví do mléčné žlázy atd.), problémy s reprodukcí (nezabřezávání, embryonální mortalita, potraty atd.). Za neméně podstatné lze ale považovat i změnu psychiky (v důsledku úzkostného stavu), která může v nejkrajnějších případech u zvířete vústit až v agresi. Znalost a pochopení chování je základem úspěšného chovu.