•  nevhodná výživa (například podáváním zmrzlého krmiva dochází k změnám v bachorové činnosti mikroorganismů, k disbalanci živin a následně tvorbě metabolitů, které mohou negativně ovlivňovat odolnost mléčné žlázy k infekci),

• špatná rutina dojení - používáním tzv. mokré toalety (jeden "hadřík" na všechna vemena), je dán základ pro možný přenos patogenních mikroorganismů ze zvířete na zvíře (PREFERUJEME JEDNORÁZOVÉ VLHČENÉ UBROUSKY),

• nedostatečná kontrola zdravotního stavu mléčné žlázy před dojením - velmi důležité jsou první odstřiky mléka (smyslové posouzení mléka - barva, zápach, konzistence apod.), pohmatové zhodnocení zdravotního stavu mléčné žlázy - vemene, kdy zdravé je bez otoku, není bolestivé, není zarudlé, nevykazuje černě zbarvené plochy, apod.

• nevhodně nastavený podtlak dojicího stroje nebo ruční předojování - traumatizace vemene, resp. struků, které může vyústit až ve výhřez strukového kanálku - vstup infekce - mastitida, také nepravidelně vyměňované strukové návlečky jsou možnou příčinou traumatizace struku a mléčné žlázy,

• neuskutečněná desinfekce struku - velmi podstatným je po dojení tzv. post dipping - ošetření struku desinfekčním roztokem, který má protektivní účinky a řada moderních přípravků obsahuje i zvláčňující složky (glycerol), které hydratují pokožku struku a chrání jí tak před případným poškozením řadou faktorů,

• nezvládnutý management dojení - nevhodné pořadí skupin - nejdříve dojíme vždy kozičky - prvničky, poté starší kozy a jako zcela poslední dojíme kozy nemocné, které jsou léčeny s mastitidou, nebo u nich toto podezření existuje - prevence přenosu mastitidy mezi zvířaty ve stádě,

• přenos infekce -  v ose dojič - koza  - například záděry na rukou dojiče, nedostatečná hygiena před dojením apod.

• nezvládnutí období zaprahnutí - nevhodná technika zasušení - množností je aplikace antibiotické zátky do vememe v době zaprahování veterinárním lékařem.

• nedetekování chronických mastitid

JAK SPRÁVNĚ DOJIT aneb pár rad pro začátek:

• velmi podstatná je pravidelná kontrola mléčné žlázy,

• zarudlé vemeno, oteklé vemeno či na pohmat bolestivé vemeno ihned hlásíme veterinárnímu lékaři pro podezření na zánět mléčné žlázy, 

• mléko bývá u přežvýkavců spouštěno na základě několika podnětů:

  • a) tlak prstů a odstřik prvního mléka;

  • b) teplota ruky případně vlhčeného ubrousku či čistě vypraného hadříku.

• před vlastním dojením je potřebné zkontrolovat první odstřiky, k tomuto účelu slouží tzv. oddojovací hrneček, který je opatřen černou destičkou, na které po odstřiku hodnotíme konzistenci mléka (v případě zánětu se objevují malé shluky - zánětlivé segmenty), 

• po odstřiku prvního mléka uskutečňujeme hygienu mléčné žlázy - nejlépe jednorázovými vlhčenými ubrousky,

• mokrý hadřík, případně proud vody používáme jen u silně znečištěných vemen, kdy vždy musí dojít k dokonalému osušení vemene, zejména pak struků,

• poté již je vše připraveno k dojení jak ručnímu či strojnímu,

• po kontrole správného vydojení - kontrola vemene pohmatem, následuje desinfekce struku tzv. post dipping (pouze v případě, že od kozy nesají mléko ještě kůzlata).