TRÁVICÍ TRAKT U KŮZLAT A KOZ - ANEB, CO JE DOBRÉ VĚDĚT
4. 5. 2013
TRÁVICÍ TRAKT U KŮZLAT
Mláďata přežvýkavců, tj. kůzlata, jehňata a telata se od svých rodičů liší v několika oblastech. První z nich je postupný vývin zažívacího traktu. V prvních týdnech, kdy nejsou rozvinuty předžaludky (bachor, čepec a kniha) je plně funkční jen vlastní žaludek - slez, který je ekvivalentem žaludku, jaký má člověk nebo například prase. V něm dochází k chemickému trávení veškeré potravy, tedy v prvních týdnech zejména mléčné a s postupným rozvojem předžaludků i rostlinné zažitiny z bachoru, čepce a knihy.
Pro trávení mléčných nápojů (resp. jednotlivých živin – sacharidů, tuků, bílkovin) jsou nezbytné trávicí enzymy, produkované zejména slezem, slinivkou břišní a tenkým střevem. K těm nejvýznamnějším patří: chymozin, katepsin, pepsin a z neenzymatických látek i kyselina chlorovodíková (ta slouží jako aktivátor enzymů, které jsou sliznicí slezu produkovány jako neaktivní). Zvláštností u mláďat přežvýkavců je jícnový a čepcobachorový splav, který umožňuje u zdravých jedinců natékání až 97 % přijímaného mléka přímo do slezu (tento splav tedy eliminuje natékání mléka do bachoru a tvoří tzv. mostek pro mléčnou výživu). Jícnový a čepcobachorový splav připomíná trubičku, která vzniká kontrakcí svalů jícnu od základny kardie až k čepcobachorovému otvoru, a to na základě mnoha nervových stimulů. Uzavírání splavu je u telat aktivní přibližně do 12 týdne věku.
Mléko a mléčná krmná směs jsou u telat trávená ve slezu a tenkém střevě, kde dochází k enzymatickému trávení zejména bílkovin a tuků. Trávení ve slezu je zajišťováno enzymy např. pepsinem, renninem - chymozinem a pregastrickou esterázou. Významná úlohu má také kyselina chlorovodíková, která je nutná ke stimulaci aktivity enzymů (přeměna neaktivního pepsinogenu na pepsin) a má také antibakteriální účinky. Po příjmu mléčného nápoje dochází ve slezu k tvorbě koagulátu (sraženiny), a to na základě působení chymozinu – renninu. Jeho působením dochází k přeměně kaseinu na parakaseinát vápenatý. Ten je dále tráven enzymy a sraženina se postupně mění na sirupu podobnou tráveninu, která je v tenkém střevě (dvanácterníku) dále trávena. Mléčný tuk je tráven za působení slinné esterázy a žaludeční lipázy.
Zvláštností je také, že trávicí enzymy a kyselina chlorovodíková se netvoří u narozených kůzlat ihned, ale v průběhu druhé poloviny prvního dne. Proč je to důležité? Zejména proto, že mláďata přežvýkavců by měla přijímat co nejdříve mlezivo, které proteče trávicím traktem tj,. čepcobachorovým splavem do slezu a odtud neporušené, resp. nesražené dále do střeva, kde se protilátky dostávají přes střevní sliznici do mízy a následně do krevního oběhu. Tím je zajištěna pasivní imunita do doby, než si organismus kůzlete začně vytvářet vlastní protilátky pro chorobám. S přibývajícím časem od narození, dochází k postupnému rozvoji sekrece enzymů a kyseliny chlorovodíkové ve slezu, tedy jak mlezivo, tak i následně mléko se zde již sráží, proto mlezivová výživa musí být zabezpečena co nejdříve.
V následujících dnech a týdnech, kdy kůzle přijímá mléko je u něj možné pozorovat rostoucí zájem o seno, jadrná krmiva, nebo slámu z podestýlky. Obvykle kůzlata začnou přijímat velmi malá množství rostlinné potravy od druhého týdne věku. Tím je zahájen příjem rostlinného krmiva, které po relativně rychlém příjmu a přežvýkání putuje do bachoru (tedy vidíte - mléko putuje splavem do slezu, zatímco rostlinná krmiva ale i voda putují do bachoru). Bachor je první částí předžaludků, do kterého začínají "proudit" rostlinná krmiva a s nimi se sem dostávají i různé bakterie, prvoci aj., které zde pomáhají trávit sacharidová krmiva, jako jsou škroby a vláknina, ale i bílkoviny a v menším množství i tuky. Bakterie, prvoci a další obyvatelé bachoru tvoří tzv. biomasu bachoru a produkují mj,. těkavé mastné kyseliny, které se dostávají stěnou bachoru do krve a slouží jako zdroj energie pro kozy. Současně, jak je trávenina posunována z bachoru přes čepec a knihu do slezu, kde je tato biomasa trávena a je nenahraditelným zdrojem bílkovin a sacharidů pro zvíře. Tedy ve zkratce, všichni přežvýkavci jsou závislí na mikroorganismech žijících v bachoru, především bakteriích, které svými enzymy umožní přeměňovat rostlinnou celulózu na jednodušší, tělu využitelné živiny (těkavé mastné kyseliny, z dusíkatých látek nebílkovinné povahy syntentizují bílkoviny, syntetizují vitamíny apod.). Staré zootechnické pořekadlo říká, že "nekrmíme kozu, ovci ani krávu, ale krmíme bachor", resp. právě bachorové mikroorganismy.
Postupným příjmem malých dávek rostlinných krmiv dochází u všech mláďat přežvýkavců k rozvoji předžaludků a k postupnému zvětšování jejich obejmu. Právě příjem rostlinných krmiva a schopnost je trávit je prvkem, který rozhoduje o ukončení kojení kozou nebo o ukončení období napájení mléčnou výživou.
V této souvislosti musím zmínit, že z pohledu výživy je nutné ddržovat základní pravidla:
a) krmiva musí být kvalitní, nenahnilá, nezaplísněná - jakékoliv nedostatky ovlivňují bachorovou populaci mikroorganismů,
b) přechod mezi krmivy, např. ze sena na pastvu, podávání jadrných krmiv (obilovin) by měl být postupný a měl by trvat několik dní, protože jinak dochází k výrazným změnám ve složení bachorových mikroorganismů a "bouřlivým" reakcím (např. při útěku kůzlete nebo kozy a příjmu velkých dávek šrotu může dojít k bouřlivé reakci v bachoru a k tvorbě velkého množství plynu, což se může projevit nadmutím, acidózou apod.).
c) kůzlatům jako velmi citlivé kategorii se podávají vždy ta nejkvalitnější krmiva - velmi kvalitní luční seno, jadrná krmiva s obsahem ovsa a mačkaného kukuřičného zrna apod.
