Porod je fyziologickým procesem vypuzení plodu z těla matky. Teorií na to, proč a jak porod vzniká je několik. Jedna teorie říká, že plod se v určité době stává pro matku toxický (dráždění sliznice dělohy, metabolity plodu apod.), proto bývá vypuzen. Jiné zase říkají, že příčinami jsou chemické vlivy, hormonální kaskády apod.

Typickým příznakem průběhu porodu jsou kontrakce dělohy a břišního lisu (jde o břišní svaly).  Kontrakce dělohy postupují od děložních rohů směrem k děložnímu krčku. Dochází tak k vzniku typických porodních bolestí, které se projevují u kozy sténáním, pomekáváním (mečením).  Zpočátku jsou intervaly kontrakcí delší, později se zkracují.  Zapojení břišního lisu posouvá plod porodními cestami .

U koz je přípravné období často nevýrazné, trvá někdy až 12 hodin s tím, že se příznaky porodu stupňují. Jedním z příznaků j:

·         zvětšení vemene,

·          může docházet k odkapávání mleziva,

·          otok a zarudnutí vulvy (stydkých pysků) ,

·         Vzrůstá neklid,

·         Koza často ulehá a vstává,

·         Mečí,

·         Kálí a močí,

·         Někdy kope se vzrůstajícími bolestmi do břicha.

Je typické rostoucími bolestivými kontrakcemi dělohy a břišního lisu (ty se zkracují až na 10 vteřinové intervaly a jsou viditelné), koza více naříká – mečí, sténá. U koz trvá tato otevírací perioda 20 minut až 2 hodiny.  Plodové obaly jsou pomalu tlačeny ke krčku děložnímu, později jsou plodové obaly s tekutinou vtlačeny do krčku, který roztahují. Tímto procesem jsou stěny děložního krčku a pochvy pomalu rozevírány, což je velmi podstatné pro samotný bezproblémový průchod plodu porodními cestami.

 Do porodních cest vniká jako první chorion, který většinou praská v krčku děložním, pak alantois, který je tmavší barvy a při prasknutí z něj vytéká řídká mírně nažloutlá tekutina (zvlhčuje porodní cesty). Jako poslední jde amnionový vak, který je světlé barvy a obsahuje také nažloutlou tekutinu . V amnionovém vaku jsou často vidět končetiny mláďat přežvýkavců. V této fázi plody mění polohu. Nejčastěji do porodních cest jde plod v tzv. přední podélné poloze – natažené přední končetiny ke kterým je přitlačena hlavička, méně často zadní podélná poloha – mláďata jdou do porodních cest zadními končetinami. Přední polohu má více jak 90 % mláďat.

Je charakteristické prasknutím plodových obalů a odtoku plodových vod. Typické je také zkracování intervalu kontrakcí. S jejich zvyšující se četností se také více zapojuje břišní lis, který má pomoci vypudit plod z dělohy. Chovatel to pozoruje na pohybech břišní oblasti. U koz a ovcí to většinou funguje tak, že jakmile jde první mládě do porodních cest, připravuje se další mládě v děloze a zaujímá vhodnou polohu. Po vypuzení prvního kůzlete je druhé porozeno asi za následujících 20 až 40 minut.

Vstup chovatele  do průběhu porodu musí být uvážlivý a neměl by být předčasný. Plemenice potřebuje čas na to, aby byly vytlačeny plodové obaly do porodních cest. V žádném případě plodové obaly neprotrháváme ještě v porodních cestách! Do porodu lze vstoupit, pokud je vidět amnion s končetinami, v případě, že porod se neúměrně prodlužuje, matka je již vysílená a kontrakce jsou slabé. Až při této situaci lze otevřít plodový obal a efektivně pomoci rodící plemenici. Jakékoliv mládě se vybavuje a to vždy, když jsou kontrakce. Takže opatrně. Chovatel uchopí přední či zadní nožičky (pozná se podle kloubů a jejich ohybu) a mírným tahem ve směru k vemínku pomáhá. Nikdy se mládě nevybavuje přímým tahem!! Pokud se mládě rodí v zadní poloze je nutné pomoci, protože když jsou nožky v porodních cestách, je pupeční provazec, který zásobuje kůzle živinami a kyslíkem přimáčknut, hrozí zde vyšší riziko „nalokání“ plodové vody, a to v porovnání s pravidelnou přední polohou. V případě, že v průběhu porodu dochází  k vyčerpání matky, např. ustávají kontrakce, je nutné okamžitě volat veterinárního lékaře. I chovatel, který nemá absolutně žádné zkušenosti je povinen, aby zajistil osobu zkušenou, která bez problémů umí vést porod. Předčasné zasahování do porodu je rizikem, zvláště pro další rodící se mláďata (nedostatečné otevření porodních cest, traumatizace a otoky sliznic apod.).

Po vybavení plodu dochází po krátkou dobu k umlčení kontrakcí, které se ale za nějakou dobu opět vrací, aby došlo o odchodu plodových obalů a placenty. Placenta by měla odejít do tří hodin. Odchod placenty je nutné hlídat, protože při nedokonalém zčištění plemenice může dojít k mikrobiální kontaminaci dělohy a k rozvinutí zánětu. Zvláště je toto nebezpečné, protože děložní krček (část mezi dělohou a pochvou) se otevírá jen v době říje a porodu. Při nedokonalém zčištění může tedy dojít při špatných hygienických podmínkách v porodně a při vedení porodu k rozvoji zánětu a celkové sepsi organismu až smrti matky. Pokud neodejde placenta po porodu do 3 až 4 hodin je nutné zavolat veterináře, který placentu matky ručně odstraní a zavede případně čípky aj. Za placentu nikdy netaháme!!!!

Po porodu dochází také k tzv. zčištění, kdy odchází zbytky plodových obalů, krevní sraženiny, lochií, které trvá až týden. Tento výtok by neměl zapáchat, pokud ano, pak opět je nutná přítomnost veterináře. Involuce, resp. Regenerace dělohy je za cca měsíc až měsíc a půl (i zde je pravidlo šestinedělí, stejně jako u žen).

 

·         Hlídat datum porodu (147 až 150 dní od zapuštění), v období cca 5 dní před plánovaným termínem zajistíme pravidelnou kontrolu stáje,

·         Mít připraveny pomůcky na porod (čisté hadříky, vědro, olej či vazelínu, desinfekci na pupek mláděte – jodovou tinkturu, nůžky),

·         Před porodem zkontrolovat čistotu pohlavních orgánů a vemene (řádně omýt mýdlem a osušit) – u ovcí vystříhat kolem vemene vlnu, aby mohla jehňata následně bez problémů sát mlezivo,

·         V den porodu si řádně umýt ruce, ostříhat nehty (dámy si odstraní své umělé nehty, ty jsou řádnou líhní infekcí),

·         Sledovat kontrakce u kozy, u koziček je sledování pravidelnější,

·         Sledovat průběh porodu, a čekat, kontrolovat případný postup plodových obalů do porodních cest ( v případě, že si na to netroufáte je nutností zajistit odbornou pomoc – jiný chovatel, zootechnik, veterinární technik, veterinář.. ),

·         Pokud praskly porodní obaly, zkontrolovat polohu plodu (postavení zadních plošek paznehtu, pohmatem zjistit, jestli obě nohy jsou přední či zadní – pozná se dle kloubů),

·         Chovatel pomáhá mírným tahem, a to vždy jen pokud vidí, že koza tzv. „zabírá“, má kontrakce, mimo kontrakční dobu se netahá!,

·         Pokud koza stojí, pak se pomáhá tahem směrem mírně k podlaze, nikdy ne rovně,

·         Tah kůzlete by měl být tzv. metodou cik cak – tedy mírně levá, mírně pravá nožička, prostě na střídačku,

·         Po vybavení kůzlete nechá chvilku hlavou dolů, aby odtekly plodové vody z mulce či tlamičky, odstraní se zároveň blány, aby mohlo mládě dýchat,

·         Pokud je mládě aktivní a dýchá, pak se nechá koze olízat a dodatečně se osuší,

·         Pokud kůzle nedýchá, pak jej zvedneme opět za zadní končetiny, zkusíme strčit stéblo slámy do nozder a jemně je pošimrat – vyvolat kýchací reflex, pokud ani toto ne, pak můžeme zkusit polévání zátylku jehněte studenou vodou, dále je možností předsouvání předních končetin k hrudníku – dýchací masáž,

·         V případě nutnosti, kdy kůzle ani na tyto signály nereaguje se přistoupí k dýchání do nozdry. Kůzleti podložíme hlavu, levou dlaní mu zakryjeme levou nozdru a do pravé nozdry vdechneme vzduch (možno si pomoci dýcháním přes igelitovou podložku), 

·         Poté co kůzle dýchá se ošetří pupek, odstraní se z něj krav, a to jemným tahem dolů (pozor na razanci tahu, aby se pupeční provazec neutrhnul!!!), poté se namočí do desinfekce (desinfekce se dá nalít do většího panáku od alkoholu – nutné je jej ponořit, polévání je méně účinné),

·         Desinfekce pupku se opakuje v první den 2x až 3x,

·         Mláďata je nutné dostatečně osušit (dle rad našich předků, pokud koza nechtěla olízat kůzle, pak se jeho povrch posypal trochou šrotu nebo otrub), používají se nahřáté osušky,

·         Neosušení kůzlete může znamenat jeho ohrožení v důsledku podchlazení organismu,

·         Koze se omyje vemeno, osuší se, oddojí se mlezivo ze struku (první mlezivo se musí oddojit, je mikrobiálně kontaminované=!)  a poté se podloží kůzle ke koze.