PŘIROZENÁ PLEMENITBA - KAM ZA KOZLEM
24. 9. 2010
Přirozené plemenitba v chovu ovcí a koz
Aneb cesta za plemenným kozlem a beranem
V poslední době se na mne obrací řada začínajících chovatelů ovcí a koz s dotazem, jak to udělat, aby koza měla na jaře kůzlata a ovce jehňata. V podmínkách malochovů není časté, aby chovatel mimo plemenice chovatel také kozla nebo berana. V mnoha emailech mne začínající chovatelé bez základních znalostí šlechtění a plemenitby píší, že kozu zapustili kozlíkem, který se narodil minulý rok sousedovi apod. K tomu lze říci jen tolik. Plemenitba je na našem území organizována zákonem o plemenitbě s svévolná plemenitba je ZAKÁZÁNA, resp. každému, kdo bude uskutečňovat černou plemenitbu hrozí pokuta ve výši až 50 000 Kč.
V zákonu o plemenitbě je přímo napsáno, že:
K přirozené plemenitbě mohou chovatelé používat pouze plemeníky zapsané v ústředním registru plemeníků.
Tito plemeníci jsou vybírání odbornými posuzovateli ze Svazu chovatelů ovcí a koz. Jde o plemeníky, kteří pocházejí od špičkových rodičů (u rodičů je známa jejich užitkovost, ať již mléčná nebo masná). Navíc jsou u nich pravidelně uskutečňovány zdravotní zkoušky na řadu chorob a pravidelné vakcinace.
ČERNÁ PLEMENITBA
Pokud se majitel, resp. chovatel rozhodne zajít s kozou či ovcí ke kozlovi či beranovi souseda, pak se dopouští porušení tohoto zákona a jde o tzv. „černou plemenitbu“. Narozená mláďata jsou pak označována za “bezpůvodová - bezcenná“. Postihem pro chovatele může být zakázání plemenitby v jeho chovu, nebo jiný postih, a to Českou plemenářskou inspekcí (ta je pověřeným orgánem, který uskutečňuje mj. kontroly označení zvířat, kontroluje doklady o plemenitbě apod.).
Rizika černé plemenitby jsou chovatele kozy nebo ovce:
· Možnost výskytu genetických vad u mláďat (např. hermafordité v chovu koz),
· Přenos řady nemocí (a to i pohlavních) od zdravotně neprověřeného kozla či berana,
· Problémy s ústřední evidencí – označování zvířat,
· Horší užitkovost potomků (ať již mléčné nebo masné) apod.
JAK TO MÁ BÝT SPRÁVNĚ A LEGÁLNĚ?
· Licentovaní plemenící, kteří působí ve veřejné plemenitbě jsou vedeni v seznamech, jejichž odkaz je uveden níže,
· Seznam plemeníků se každým rokem obnovuje a aktualizuje,
Jak se v seznamu orientovat?
· Chovatel např. bílé kozy, který chce svou kozu zapustit kozlem také bílého plemene, bude v seznamu hledat zkratku B, pro plemeno hnědé krátkosrsté H, anglonubijského plemeno pak zkratku AN, burské plemeno BU apod. (obdobně je tomu i u beranů),
· Dalším údajem v tabulce je LINIE, která má své jméno, např. Cesar, Sambo apod. K čemu je toto důležité? Vaše koza nebo ovce má určitého otce i matku. Aby nedocházelo k příbuzenské plemenitbě (aby nebyla plemenice pářená například s polobratrem apod.), vybírá si chovatel plemeníka z jiné linie.
· Dále je v tabulce uveden chovatel a jeho adresa. Pro snazší orientaci je vhodné se dívat na poštovní směrovací číslo, které Vám napoví, kdo je nejbližším chovatelem ve vašem okolí.
· Poté již Vám nic nebrání zavolat vybranému chovateli plemeníka a zeptat se na podmínky jeho návštěvy s kozou či ovcí.
Jak většinou návštěva plemeníka funguje?
· Jakmile chovatel kontaktuje vlastníka kozla či berana, je seznámen s tím co je vše potřeba udělat, jak to funguje, co vzít s sebou a kdy dojet,
· Vhodné je nechat před „výletem za kozlem či beranem“ kozu nebo ovci prohlédnout veterinárním lékařem, který by měl vstavit i potvrzení o bezproblémovém zdraví,
· Pokud jsou plemenice v říji, pak je možné realizovat připuštění, většinou se doporučuje tzv. dvojskok (připuštění ráno a večer), někdy je koza ponechána u kozla i celý den (toto je závislé na vytíženosti plemeníka),
· Za připuštění se platí připouštěcí poplatek, cca 100 Kč, přesnou cenu se ale dozvíte od majitele plemenného kozla nebo berana,
· Pokud koza nebo ovce nejsou v říji, pak u některých chovatelů je možné nechat plemenice déle (slušností pak je majiteli plemeníka zaplatit za pobyt vaší svěřenkyně – uhradit alespoň náklady na krmení),
· Po "mejdanu" u plemeníka obdrží chovatel tzv. Připouštěcí lístek, který by si měl uchovat.
Existuje i jiná varianta přirozené plemenitby?
Pokud chovatel vlastní např. 5 a více koz a chtěl by chovat i vlastního plemeníka, pak prvním krokem je obrátit se nejdříve na Svaz chovatelů ovcí a koz. Tato profesní organizace Vám pomůže zajistit plemeníka vámi vybraného plemene, který prošel na podzim bonitací - klasifikací. Cena plemeníků se podle jejich kvalit (plemenné hodnoty, exteriéru, užitkovosti apod.) pohybuje v řádech tisíců korun (u kozlů cca mezi 2000 – 4500 Kč). Částky jsou většinou určovány bezprostředně po bonitaci (ohodnocení kozla) na tzv. aukčních trzích, kde v případě více zájemců o jednoho plemeníka probíhá aukce – dražba „kdo více dá“. Chovatel, který si zakoupil plemeníka obdrží takzvaný Průkaz o původu („POP“).
Pokud si chovatel zakoupí plemeníka, pak na něj lze v následujícím roce zažádat na Svazu chovatelů ovcí a koz o dotaci. Ta je až do výše 20 Kč na krmný den u kozla, u berana pak do výše 17 Kč na krmný den. Přesná pravidla Vám budou sdělena na Svazu chovatelů ovcí a koz.
Věřím, že Vám tyt řádky alespoň trochu pomohly. Cílem také bylo, aby se plemena malých přežvýkavců vyvíjela správným směrem, aby nedocházelo k černé plemenitbě, která nemá žádné opodstatnění.
Více podrobné informace naleznete také ZDE