KRMIVA

V následujících bodech budou stručně popsána jednotlivá krmiva, která je možné využít při sestavování krmné dávky pro kozy:

• zelená píce - pastevní porost - je nejkvalitnější vždy před kvetením trav a bylin, proto seno a otavy děláme vždy před jejich kvetením - metáním. Koza přijme při pastvě v průměru 6 až 10 kg zelené píce za den. Při předkládání pokosené píce, nesmí tato být zapařená nebo mokrá (po dešti). Protože zelená píce obvykle obsahuje vyšší množství draslíku, je vhodné, aby kozy měly přístup k minerálnímu lizu - doplnění sodíku (pro organismus je důležité aby poměr draslík:sodík byl optimální).

• seno - seno by mělo být přežvýkavcům přístupné celoročně, a to i v letních měsících (v případě nízkých výnosů zelené píce, deštivé období, podzimní, zimní a časné jarní měsíce). Seno by mělo být typické barvy, nemělo by být nažloutlé barvy, ani prašné. Mělo by obsahovat nejen stvoly, ale také lístky, které mají obvykle nejvyšší výživnou hodnotu (např. u vojtěšky jsou lístky nejcennější částí celé rostliny). Optimální je, pokud jsou v seně zastoupeny nejen traviny, ale také jeteloviny a další byliny. Kozám se seno předkládá v denní dávce cca 2 až 3,5 kg. Seno se zkrmuje nejdříve po 6 až 8 týdnech od usušení, aby se tzv. "vydýchalo", jinak hrozí poruchy zažívání.

roční potřeba sena se pohybuje okolo 0,6 až 0,7 tuny na kozu a rok

• konzervovaná krmiva - především siláže - kukuřičná, vojtěšková, jetelotravní apod. Konzervovaná krmiva jsou obvykle užívána ve velkochovech. Siláže se zkrmují nenamrzlé (riziko průjmu), charakteristické vůně a barvy (načernalé krmivo, atypické zahnívající vůně se nezkrmují - metabolické poruchy). Denní dávka siláží se pohybuje mezi 1 až 2 kg za den. Siláže je možné rozdělit: bílkovinné a polobílkovinné - vojtěškové, jetelotravní aj., a glycidové - kukuřičné aj.

roční potřeba např. kukuřičné siláže se pohybuje okolo 0,4 až 0,5 tuny na kozu a rok

• jadrná krmiva - jadrná krmiva se používají jako zdroje zejména energie (oves, ječmen, pšenice, kukuřice) nebo bílkovin (sója, extrahované sojové šroty, hrách apod.).  Žito se pro obsah antinutričních látek obvykle nezkrmuje. U jádra platí pravidlo, že celkovou dávku vždy rozdělujeme do několika dílčích dávek. Tedy, pokud zkrmujeme kozám např. 1 kg jádra, je vhodné dávku rozdělit do 3 dílčích dávek (ranní, polední, večerní). Optimální je vždy zkrmování tzv. kompletních krmných směsí, které jsou v ČR k dostání i v kvalitě BIO např. http://www.mikrop.cz/Portals/0/produkty/2019/EKO/Ovce-kozy_k5.pdf. U dojených koz se dávka jádra obvykle zkrmuje při dojení. Velmi vhodné je kozám podávat upravená jadrná krmiva - mačkané, šrotované. Na trhu jsou prodávány komerční krmné směsi složené např. z ječmene, pšenice, otrub, sóji a obvykle jsou do směsi přidávány i minerální látky, případně cukrovarnické řízky, melasa, lněné semínko apod. Dávky jadrného krmiva se řídí: reprodukcí koz, tělesnou kondicí (BCS) a fází laktace.

roční potřeba jadrných krmiv se pohybuje okolo 0,3 až 0,6 tuny na kozu a rok, a to podle dávkování a dojivosti

• okopaniny - jak jsem již napsal v mnoha dříve publikovaných příspěvcích, jsou okopaniny velmi dobrým doplňkem krmné dávky. Ty podporují nejen produkci mléka, ale v zimních měsících jsou také dobrým doplňkovým zdrojem vody (pozor! nelze okopaninami nikdy nahrazovat napájecí vodu - ta musí být za jakéhokoliv počasí vždy kozám podávána). Okopaniny patří mezi glycidová krmiva (hlavní složkou jsou sacharidy). Okopaniny musí být před zkrmováním prohlédnuty, musí být čisté (vyprané), bez známek hniloby, zaplísnění a nesmí být zmrzlá. Ke zkrmování se používají: mrkev (v dávce 1,5 až 3 kg), řepa (klasická krmná 2 až 5 kg dle laktace, polocukrovka do 2,5 kg), brambory syrové (v dávce 0,5 až 0,7 kg), brambory pařené (v dávce 1 až 2 kg). Některé okopaniny byly i dříve v drobnochovech silážovány (brambory, řepa).

roční potřeba krmné řepy se pohybuje okolo 0,5 až 0,6 tuny na kozu a rok, a to opět podle dávkování a dojivosti

• sláma - sláma je přežvýkavcům podávána pro tzv. dosycení. Podstatné je její kvalita, proto zaplísněnou slámu s netypickou barvou kozám nezkrmujte, ani u laktujících koz nepoužívejte k podestýlání (riziko zánětu vemene). Pro účely zkrmování se používá obvykle sláma ovesná, z jarního ječmene nebo pšeničná. Použít lze okrajově i slámu hrachovou (pozor nezkrmujte hrachovou slámu, která vznikla při sklizni hrachu na zrno, protože porost hrachu mohl být před sklizní ošetřen desikačními prostředky - ty způsobují schnutí porostu, který se následně lépe sklízí).

• letnina - letnina je výrazem, který se používá pro doplňková rostlinná krmiva, která jsou kozám zkrmovány v zimních měsících. Již naši předci např. sušily větvičky s listy a tyto zkrmovaly kozám jako pamlsek - velmi často šlo o sušené kopřivy, které byly podávány i prasatům a drůbeži. Obvykle je možné doplňkově kozám zkrmovat mladé větvičky s listím z ovocných stromů, akátové listí, listí lískových ořechů, břízy, olše aj. ale také například smrkové větve. U smrkových větví ale platí, že jejich množství musí být malé, protože zvláště mladé výhony obsahují velké množství pryskyřic, které mohou způsobovat dietetické poruchy (tedy malé množství jehličnatých větviček v odstupu 2 až 3 týdnů). Pozor na jedovaté druhy stromů a keřů, otrava koz může být na snadě. Dále lze kozám zkrmovat i listí rybízu, maliníku a ostružiníku, a to opět jako pamlsek.

• "odpady" našich zahrádek - kozám lze opět "přilepšit" i výpěstky z našich zahrad, případně přebytky. Zkrmovat lze saláty, kapustu, zelí, mrkev, celer, petržel (nejen kořeny, ale také natě), kedluben, okurky aj. U zeleniny, která je tvrdší nebo kulatějšího tvaru je vhodné tuto nakrájet na menší kousky. Opět by zelenina měla být praná a nenahnilá. Zkrmovat lze i padané ovoce, nejčastěji jablka, která také nesmí být nahnilá. Jablka podáváme krájená, nebo krouhaná (menší jablka by mohla uvíznout v jícnu a mohla by jej ucpat - zde pak hrozí nebezpečí nadmutí, protože plyny nemohou být kozou vykrkávány).

• minerální výživa - minerální výživě je veňována v mnoha chovech bohužel až podřadná úloha. Stejně tak i chovatelé velmi často spoléhají na minerální lizy, které však v mnoha aspektech nekryjí základní potřeby na makro, zejména ale na mikroprvky. V tomto směru je vhodnější využívat minerální premixy, které se míchají do jadrných krmiv (např. Mikrop Čebín minerální krmiva)

Jaká je potřeba skladovacích kapacit podle druhu krmiva/steliva:

Skladování krmiv - suché, dobře větrané prostory (např. pro skladování 0,6 tuny sena je potřeba v případě volně loženého sena 8 m³   prostoru, u balíkovaného pak 5 m³  prostoru).

Pro skladování steliové slámy (potřeba cca 0,3 až 0,4 tuny/kozu/rok)  4 až 5 m³   volného prostoru, u balíkovaného pak 2 až 2,5  m³  prostoru.