ZÁKLADY PÉČE O ZDRAVÍ KOZ A OVCÍ

Chov koz, stejně jako ovcí v drobnochovech je v posledních letech na vzestupu. Pro zajištění adekvátní péče o kozy a ovce je nezbytné znát základní fyziologické ukazatele, na základě kterých můžeme rozhodnout, jestli je zvíře zdravé či nemocné.

Pro bezproblémový chov koz a ovcí je nezbytné znát následující:

• tělesná teplota měřená v rektu teploměrem se pohybuje u dospělých koz a ovcí mezi 38,5 až 39,7 °C - tělesná teplota je u koz a ovcí obvykle nižší v ranních hodinách, naopak v odpoledních hodinách je vyšší. U kůzlat i jehňat může tělesná teplota (fyziologická) dosahovat až 40,2 °C. Pozor musí dát chovatel v případě, kdy jsou ovce a kozy březí, neboť tato zvířata mohou míti nižší tělesnou teplotu. Naopak, vyšší tělesná teplota je u plemenic v říji (tedy když se koza prská nebo ovce hárá). Jakékoliv odchylky tělesné teploty (nižší či vyšší) je vždy vhodné prokonzultovat s příslušným veterinárním lékařem. Tělesnou teplotu měříme v rektu.
• frekvence dýchání a hloubka dechu je dalším stěžejním ukazatelem zdraví. Pamatujte, že jehňata i kůzlata mají fyziologicky vyšší frekvenci dýchání než je tomu u dospělých koz či ovcí. Pokud hodnotíme frekvenci dýchání, pak vždy u zvířata, které je v klidu, není vystaveno slunečnímu záření a nebylo vystaveno fyzické námaze (pohybu). I zde uvádím, že jalová (nebřezí) plemenice mají obvykle nižší frekvenci dýchání než plemenice březí. U kůzlat i jehňat se dechová frekvence pohybuje v rozmezí 15 až 25 dechů za minutu, zatímco u dospělých koz či ovcí je toto fyziologické rozpětí 10 až 20 (30) dechů za minutu. Je potřeba rozlišovat klidné a hluboké dýchání od mělkého a ztíženého (doprovázené teplotou, výtokem z nozder, slyšitelným pískáním či jiným abnormálním zvukem. Frekvenci dýchání hodnotíme na ležícím či stojícím zvířeti.
• počet tepů patří také mezi základní fyziologické ukazatele zdraví, který dává komplexní přehled o zdraví či nemoci kozy či ovce. U dospělých koz dosahuje obvykle úrovně 60 až 95 tepů za minutu, u kůzlat či jehňat pak 90 až 120 tepů za minutu. Pozor, hodnotíme vždy zvíře v klidovém stavu. U zvířat ve stresu (úlek, pohyb apod.) je srdeční činnost zrychlená a počet tepů může dosáhnout až trojnásobku v klidovém stavu. Tepovou frekvenci měříme u koz či ovcí buď ve spodní části dolní čelisti nebo na vnitřní straně stehna. Pro poslech je nezbytný fonendoskop.
• množství výkalů - toto kritérium není bohužel v chovatelské praxi příliš rutinně využíváno. Orientačně lze říci, že hmotnost výkalů by měla odpovídat cca 30 až 45 % denního množství přijatého krmiva, tedy v rozmezí cca 1,2 až 4 kg (dle typu a struktury krmné dávky). U koz a ovcí je počet kálení taktéž závislý na typu krmné dávky a jejím složení - koza a ovce kálí až 11x denně. Konzistence výkalů u koz a ovcí je typická - jde o formované výkaly tmavohnědé barvy. Výkaly kašovité či řídce pudinkové konzistence je možné považovat za problematické (řešení dietetiky či onemocnění). Pozor na řídké až vodnaté průjmy, které je nutné jak u mláďat, tak i dospělých koz či ovcí okamžitě řešit (v prvním sledu úpravou krmné dávky - např. senná dieta a následně ihned problém probrat s veterinárním lékařem).
• produkce moče - u koz a ovcí se denní produkce moči pohybuje v závislosti na typu krmné dávky (vnímejme diety na seně vers. pastevní chov) od 1 do 3 litrů/den. 
• bachorová motorika - optimální je 1 až 1,5 bachorové kontrakce/rotace za minutu.