USTÁJENÍ NUTRIÍ
14. 7. 2011
USTÁJENÍ NUTRIÍ
Ustájení a tvorba kvalitního chovného prostředí je jedním z hlavních a zásadních prvků úspěšného chovu nutrií. Systémů ustájení nutrií je několik a to v závislosti na prostorových možnostech chovatele a specifických místních podmínkách. K nejrozšířenějším patří systémy chovu s vazbou a bez vazby na vodu. Nutrie je zvířetem, které lze chovat v systémech s bazénky, rybníčky či vodními plochami, dále pak sprchami, ale i zcela bez nich, pouze s napáječkou. Dříve byly některé chovy koncipovány s vazbou na vodní plochu (výběhy a budníky byly umístěny na vybetonované ploše) a tyto byly opatřeny přístřeškem, zvláště na místy, kde byl budník (eliminace zatékání srážek do budníku). Přístřešek by ale neměl bránit přístupu světla do chovného prostoru.
ustájení s výběhem, kdy plocha je tvořena - boudou, výběhem, vodní plochou
budník - chov nutrií vyžaduje, aby prostory, kde nutrie tráví značnou část svého času, zejména pak v zimních měsících, byly vyrobeny z materiálů, které jsou dobře čistitelné a desinfikovatelné. Na druhou stranu tyto musí mít velmi dobré tepelně-izolační vlastnosti, které zejména v chladných zimních měsících zajistí vhodnou teplotu chovného prostředí budníku. Nejčastěji jde o cihlové budníky, které jsou řádně omítnuty, případně impregnovány biologicky nezávadnou barvou, která zajistí jejich dobrou omyvatelnost. Některé chovy používají jako materiál dřevo, zde je však do jisté míry ztížená asanace chovných prostor. výška budníku bývá nejčastěji mezi 0,8 - 1 m, zatímco hloubka je cca 0,65 - 0,9 m (průlez do budníku by měl být cca 20 x 30 cm a umísťuje se do rohu budníku). Prostory boudky se denně nastýlají kvalitní a hygienicky nezávadnou podestýlkou. Zejména u chovů s vodním bazénkem je nutné podestýlku pravidelně měnit a snažit se tento udržet v suchu.
výběh - výběhová část je vyspádovaná a to ve směru k vodní ploše, aby nedocházelo k natékání vody z koupajících se zvířat do prostor budníku. Výška výběhu je nejčastěji stejná s výškou budníku - 0,8 - 1 m, někdy až 1,2 m. Šířka výběhové částí bývá 1,2 - 2,2 m, délka pak do 2 až 2,5 m, v závislosti na počtu chovaných zvířat na ploše a dispozičních možnostech chovatele.
vodní plocha - vodní plocha, bazének, protékající pramenitá vod aj. bývá vymezena pletivem či jiným vhodným způsobem, umožňující průtok vody mezi sekcemi - kotci. Přechodová část mezi plochou výběhu a vodní plochou bývá směrem k vodní postupně vyspádovaná. Tento pás, označovaný také jako mělký schodek, kde zvíře je částečně ponořeno do vody bývá široký cca 0,3 - 0,4 m, poté se jeho hloubka zvyšuje a umožňuje nutriím se zcela potopit. Doporučená hloubka vodních ploch je do 0,6 m s tím, že délka této plochy je cca 0,7 - 0,8 m (důležité je, aby se nutrie mohly bez problému v bazénku otočit). Chov nutrií s vazbou na vodu je systémem perspektivním - repsketování přirozených potřeb zvířat.
ustájení s výběhem, kdy plocha je tvořena - zastavěnou části (chlév, jednoduchá stavba), výběhová část
Alternativou k ustájení s výběhem, kdy část plochy představuje vodní zdroj je umístění roštové podlahy do míst, kde mají zvířata umístěny napáječky (jde o tzv. trusníky a většinou se zde instalují kolíkové napáječky). K výhodám tohoto systému chovu nutrií patří menší náklady na chov a odchov nutrií (menší spotřeba vody, lepší hygiena chovu). K chovu lze využít jednoduché nezateplené stavby (stáje, opuštěné stavby pro drůbež aj., které budou členěny na sekce (boxy) ve kterých budou ustájeny různé věkové kategorie nutrií. U tohoto systému je nutné dbát na pravidelnou hygienu kotce s pravidelným nastýláním suché podestýlky, zejména v době porodů a v zimních měsících (prevence omrzlin nohou a ocasu).
