plemena náročná na vyváženou výživu - charollais, texel, hampshire, leicester

plemena nenáročná na výživu - vřesová ovce, šumavská ovce, valašská ovce, bergschaf

 

Jednou z hlavních výhod chovu ovcí je schopnost využívat méně hodnotná rostlinná krmiva, která jsou přeměňována na živočišné produkty. V podhorských a horských oblastech a v místech, kde nelze využívat zemědělskou techniku, je pastva ovcí mnohdy jedinou možností, jak udržet krajinu v kulturním stavu. V posledních letech je v malochovech velmi rozšířeným trendem pořízení si několika ovcí – zahradních sekaček, a to za účelem údržby zatravněných ploch. Stavy ovcí se proto zvyšují, avšak v řadě případů si ovce pořizují lidé, kteří s jejich chovem nemají vůbec žádné zkušenosti. Jedním z velmi rozhodujících faktorů, který rozhoduje o zdraví zvířat a kvalitě jejich chovu je vyvážená krmná dávka. V malochovatelských podmínkách, zejména pak při sezónním chovu (pořízení si ovcí na období jaro až podzim, resp. sezónní výkrm mladých ovcí) je základem krmné dávky pastva.

V jarních až podzimních měsících je základem krmné dávky pastva, seno, krmná sláma, jadrné krmivo, zatímco v zimních měsících je základem krmné dávky kvalitní luční seno, krmná sláma, jadrné krmivo, případně okopaniny či konzervovaná silážovaná krmiva. Všem kategorie ovcí mají mít celoročně přístup k minerálnímu (případně minerálně-vataminóznímu lizu). Voda musí být k dispozici ovcím celoročně.

 

Výživa bahnic se řídí jejich reprodukčním cyklem, délkou gravidity a laktací. Období zapouštění je pro ovce charakteristické zvýšenou pohlavní aktivitou. Chovatel by měl na tento fakt reagovat kvalitní výživou (kvalitní a hygienicky nezávadná krmiva), která pozitivně ovlivní reprodukční cyklus, tj. zajistí výraznou a plnohodnotnou říji, provázenou uvolněním většího počtu oplozeníschopných vajíček. Z chovatelského pohledu je možné reprodukční aktivitu ovlivnit tzv. flushingem, tj. nárazovou (šokovou) výživou. Principem takovéto výživy je nárazové zajištění energie a živin pomocí jadrného krmiva, které se zkrmuje ovcím v dávkách 0,2 až 0,3 kg denně, a to přibližně 3 týdny před očekávanou říjí. Rozhodující pro stanovení vhodné dávky jadrného přídavku k statkovým krmivům je věk, zdravotní stav a především kondice ovcí. U zvířat, která mají problémy s kondicí před hlavní zapouštěcí sezónou postupujeme s rozvahou, tj. u ovcí podvyživených dáváme vyšší dávky jadrného krmiva (aby došlo k dosažení optimální kondice), zatímco u ovcí ztučnělých volíme spíše restrikci krmné dávky, tyto tedy krmíme spíše objemnými statkovými krmivy bez přídavku jadrného krmiva. Zejména u ztučnělých zvířat je důležité, aby došlo k dietnímu zásahu již před zapouštěcí sezónou, protože je známo, že zvířata ztučnělá hůře zabřezávají a mají horší plodnost. Navíc nárazová výživa (flushing) by se u takovýchto zvířat míjel účinkem.

Pokud dojde u ovcí k zabřeznutí, lze z chovatelského hlediska rozdělit jejich výživu v období gravidity na dvě období. V prvním období, tj. od 0 do 75 až 80 dne gravidity se ovce krmní zejména statkovými krmivy, tj. lučním nebo vojtěškovým či jetelovým senem, krmnou slámou, okopaninami, v případě výroby konzervovaných krmiv také silážemi (vojtěšková či jetelová siláž – bílkovinné krmivo, kukuřičná siláž – energetické krmivo, jetelotravní siláž – energetickobílkovinné krmivo). Krmiva musí být hygienicky nezávadná a s ovcemi musí být zacházeno podle zásad správné chovatelské praxe, jinak hrozí riziko rané embryonální mortality.

Nejvyšší nároky z hlediska výživy má březí ovce posledních 5 až 6 týdnů před porodem. V tomto období dochází k masivnímu růstu plodu (v tomto období plod získává 60 – 70 % ze své porodní hmotnosti). Vlivem růstu plodu dochází u ovcí ke zmenšování prostoru v dutině břišní, na což musí chovatel reagovat pomalým zvýšením jadrných krmiv při postupně nižším zkrmování objemných krmiv. Dávku jadrného krmiva lze postupně zvýšit až na 0,4 – 0,5 kg na ks a den.

Doba poporodní má také svá specifika. Jde zejména o dostatečnou podporu laktace (produkce mléka pro výživu jehněte či jehňat). Chovatel musí přizpůsobit krmnou dávku u plemenic s vícečetnými vrhy, kde jsou živinové nároky vyšší než u vrhů s jedináčky. Zvýšené nároky na živiny jsou výrazné zejména první dva měsíce laktace, poté je možné již krmiv dávkou, která je typická pro předporodní období.

Pastva je nejpřirozenějším způsobem výživy ovcí. V porovnání se skotem či koněm jsou ovce mnohem méně náročné na druhové složení pastvy. Dospělá ovce je denně schopna přijmout 6 až 10 kg pastevního porostu. Množství, které ovce přijme je závislé na několika faktorech: na plemeni, stáří, zdravotním stavu, nutriční hodnotě porostu, hmotnosti zvířete apod.

Krmivo	Kg	Krmivo	Kg
Jetelové seno	0,7	Vojtěškové seno	0,6
Krmná řepa	2,0	Cukrovarnické řízky	2,0
Krmná sláma	Ad libitum	Krmná sláma	Ad libitum
Krmivo	Kg	Příklady krmných dávek pro ovce jalové a nízkobřezí na kus a den
Sláma luštěnin	1,0
Kukuřičná siláž	2,5
Krmná sláma	Ad libitum