Ošetření jehněte po porodu:

• odstranit plodové obaly z těla jehněte - odstranění rukou,
• vyčistit nozdry a tlamičku od plodových obalů a vod (jehně uchopíme za zadní končetiny hlavou dolů aby vody a hleny odtekly), tato činnost by měla trvat několik málo sekund.

• pokud jehně nereaguje, je možné mu polít zátylek ledovou vodou, pro podporu dýchání je dobré vyvolat dráždění v nozdrách - například drážděním slámou než se jehně nadechne,
• pokud ani pak jehně nereaguje, pak je potřeba podložit hlavičku rukou tak, aby dlaň zakryla jednu nozdru a do druhé se vdechne trochu vzduchu až se hrudník zvedne (nevdechujeme celý obsah svých plic, ale jen do nadzvednutí hrudníku), nutná je také kontrola srdeční činnosti (mrtvě narozená jehňata bývají bohužel také realitou),
• řádně jehně osušíme suchou a čistou útěrkou a promasírujeme celé jeho tělo (prokrvení v důsledku masírování se projevuje vyšší životaschopností mláďat, konkrétně podporou centra dýchání a krevního oběhu),
• z pupečního pahýlu vytlačíme velmi opatrně směrem od břicha ven zbylou krev, v případě silného krvácení se tento podváže například tkalounem , který se namočí do desinfekce (běžně se ale pupek u zvířat nepodvazuje!)
• pupek v případě nutnosti zkrátíme na 6 - 8 cm, aby nedošlo k jeho přišlápnutí a odtržení, nebo jeho ukousnutí bahnicí,
• pupek řádně desinfikujeme - nejlépe ponorem (ponoření je účinnější než sprejování) do desinfekce (chovatel si obstará vhodnou desinfekci v lékárně - nejlépe takovou, která je na bázi jodu - některé jsou jen na předpis veterináře) - doporučuji si pořídit vhodnou nádobku, nebo použít velkého panáka na alkohol,
• desinfekce pupku se opakuje do 12 hodin,
• jehně přiložíme k matce, které se řádně omyje a osuší vemínko, zkontroluje se současně průchodnost struků, a to uskutečněním odstřiků,
• poté se ovce s jehňaty umístí do choulu – ohrádky 1,5 x 1,5 m (případně 2 x 1,5 m), kde je ovce s jehňaty dva až tři dny (sem se ovci předkládá krmení a voda - u vody pozor na riziko utopení jehňat, proto volte vhodnou nádobu, nebo ovci napájejte co nejčastěji v průběhu dne vodou o teplotě 17 - 20 °C - platí pro zimní období),
• pokud ovce odmítá jehně kojit, pak je možné jí přidržet, aby mělo mládě možnost sát, pokud ani toto není účinné, je nutné oddojit mlezivo do čisté nádobky a následně jej podat jehněti teplé  prostřednictvím kojenecké láhve s dudlíkem (interval krmení - každé 2 až 3 hodiny v prvních několik dní),
• v případě úhynu ovce je nutné zajistit náhradní zdroj mleziva , a to od ovce, která se obahnila ve stejný den a přibližně stejnou dobu (což je ale málo reálné), případně mlezivo od kozy nebo kravské mléko (pozor na případné infekce v chovech). U kravského mleziva je jeho dostupnost snazší, většina zemědělských podniků má reservní zdroje čerstvého nebo mraženého mleziva - to se pak ohřívá ve vodní lázni, kdy teplota musí být do 45 °C (vyšší teplota ničí imunoglobuliny).
• jako alternativní zdroje protilátek existují speciální přípravky s obsahem imunoglobulinů  a dalších živin – přípravky Lamboost (ten je vhodný při větším počtu jehňat), Probicol-L aj.
• po zvládnutí mlezivové výživy je nutné zajisti adekvátní mléčnou výživu: chovatel může jehně napájet kozím mlékem, lze doporučit použití Sunaru při ředění jako pro děti s doplňkem Glukopuru, vhodnější je ale obstarat si kompletní mléčnou krmnou směs pro jehňata, například MilkOvis, Jehněsan aj. (dodržujeme  dávkování a pokyny, které jsou uvedeny na návodech).