ZOOTECHNIKA

MLÉČNOST PRASNIC

Mléčností nazýváme produkci mléka samice, která slouží pouze pro potřeby selat. Mléčnost je důležitou užitkovou vlastností, protože produkce mléka a jeho kvalita rozhoduje o úspěchu odchovu selat. Mléčnost ovlivňuje růst, vývoj a vývin selat. Z pohledu genetiky je mléčnost nízce dědivá (to znamená, že množství mléka je ovlivněno faktory chovu - výživou, ustájením, ošetřováním!).

Mléčnost se obecně zjištuje (u prasat, jehňat. králíků apod.) vážením zvířat v určitých časových intervalech, u selat např. v 21 - 28 dnech. Na 1 kg přírůstku u selat je potřeba 3 až 4 kg mléka prasnice, takže aby sele zdvojnásobilo svou váhu, je potřeba intervalu 10 až 14 dní.

Mléko prasnice se od kravského mléka liší. Jde o mléko albuminové (kravské mléko je kaseinové). Složení mléka prasnice je následující: sušina až 21 %, bílkoviny 4,5 až 6,8 %, tuk 5,8 až 8,7 %, laktóza 4,2 až 4,8 %, minerální látky do 1 %.

Stejně jako pro mláďata přežvýkavců (jehňata, kůzlata, telata) je i pro selata nezbytné, aby po narození co nejdříve přijala první mléko - mlezivo. Mlezivo obsahuje imunoglobuliny, které jsou nezbytné pro zajištění pasivní imunity. Bez příjmu těchto protilátek dochází do 24 až 48 hod. k úhynu. Důvodem proč mláďata jak přežvýkavců, tak i selata nemají při narození v krvi protilátky je typ placenty a počet bariér mezi krví mláděte a krví matky (vrstvy placenty, děloha apod.). 

Aby produkce mléka byla pro selata dostačující a zároveň nedocházelo k neúměrně velkým ztrátám živé hmotnosti prasnice, je nutné mít perfektně zvládnutou výživu. Nedostatečná výživa má za následek nízkou produkci mléka a velkou rivalitu mezi selaty (boje o mléko).

Na produkci mléka přímo působí:

• věk prasnice a pořadí laktace (produkce mléka na první laktaci je až o 38 % nižší než u pozdějších vrhů),
• výživa matky v době březosti a po porodu,
• kvalita krmné dávky (obsah energie, bílkovin, kvalita krmných komponentů aj.),
• počet struků,
• obsazenost struků selaty (méně obsazované struky při dalším porodu obvykle produkují méně mléka) aj.

Práce ošetřovatele, chovatele:

• kontrola počtu struků a jejích utváření při koupi prasničky (v katalozích se uvádí například 5/6 tj, počet struků na levé a na pravé straně), ideálně 7/7,
• čistota vemene po porodu prasnice - očištění, důkladné nastlání kotce v případě malochovu,
• u slabších selat jejich předkládání ke strukům,
• kvalitní výživa, a to nejlépe kompletními krmnými směsmi - pro prasnice po porodu se používá směs KPK - Kompletní směs pro prasnice kojící (KPK), zatímco KPB je směs pro prasnice březí.