FYZIOLOGICKÉ ZVLÁŠTNOSTI SELAT
selata, imunita, termoregulace, trávení, anemie selat, podchlazení selat
5. 10. 2011
FYZIOLOGICKÉ ZVLÁŠTNOSTI SELAT
Selata se rodí na nižším stupni vývoje, a to v porovnání například s telaty nebo jehňaty. Nedostatečně jsou vyvinuty:
- imunita,
- krvetvorba,
- termoregulace,
- trávení.
Aby byl chovatel při odchovu selat úspěšný, je nezbytné znát tyto fyziologické zvláštnosti. Pouze perfektně zvládnutý management odchovu selat má šanci být konkurenceschopný.
1. Imunita - selata se rodí bez dostatečné hladiny protilátek v krvi. To je zapříčiněno typem placenty, která neumožňuje prostupovat zejména imunoglobulinům z těla matky do krevního oběhu selat vyvíjejících se v děloze. Aby selata mohla přežít, je nezbytné, aby po narození co nejdříve přijala první mléko tzv. mlezivo. Mlezivo obsahuje velké množství protilátek, které zajistí seleti po dobu několika týdnů tzv. pasivní imunitu (pasivní imunita - jde o takovou imunitu, kdy mláďata přijímají již hotové protilátky, které prostupují v prvních 24 hodinách stěnou střeva; aktivní imunita - je taková imunita, kdy organismus selete se setká s infekcí a imunitní systém aktivně začne tvořit vlastní protilátky). Jak již bylo napsáno, přežití selete a jeho následná odolnost proti mnoha chorobám je závislá na včasném příjmu mleziva. Pokud sele nepřijme mlezivo do 24hodin, pak riziko úhynu v následujících hodinách se rovná téměř 100 % (sele uhyne na celkovou sepsi). Slabší selata je nutné proto přikládat ke struku matky.
2. Krvetvorba - selata se rodí s relativně dobrou hladinou hemoglobinu, jehož hladina však několik dní po narození výrazně klesá a postupem času opět roste. Stejná situace bývá tedy logicky i s červenými krvinkami. Nízká hladina hemoglobinu u selat může vést k poruchám krevního oběhu, chudokrevnosti - anémii, snížení odolnosti vůči chorobám apod. Základní složkou hemoglobinu je železo. Mlékem, které sele po narození saje dokáže pokrýt pouze malou část potřeby železa. Aby bylo zabráněno chudokrevnosti selat a zhoršení zdravotního stavu, je nutné selatům zajistit náhradní zdroj železa. Naši předci dávali selatům do misek hlínu - často se sháněla červenozem, která obsahuje železo. Hnědozem obsahuje 1 až 2 % železa. V chovatelské praxi je však jednodušší zabezpečit dostatek železa injekční formou do gluteální svaloviny mediální plochy stehna. Selatům se aplikuje 3. až 5. den po narození 1 - 2 ml Ferribionu, Gafervitu aj.
3. Termoregulace - selata se rodí s nedokonale vyvinutým termoregulačním systémem (termoregulace - jde o mechanismus těla zvířete jak vytvářet teplo, tak i se jeho nadbytečného množství zbavovat). Selata jsou na rozdíl od telat nedostatečně osrstěná, což jim brání efektivně udržovat jejich stálou tělesnou teplotu. Velmi časté jsou problémy s podchlazením selat, kdy produkce tepla nedokáže krýt ztráty tepla, které je z organismu odváděno. Pokud jsou selata podchlazena, projevuje se to nejčastěji: sníženou vitalitou, nechutí k sání mléka od matky, choulením se a ježením se, kvičením apod. Podchlazená selata hynou většinou okolo 2 a 3 dne, a to nejen na následky samotného podchlazení, ale ve snaze se zahřát, ulehávají do blízkosti prasnice, která je často zalehne. Aby bylo podchlazení zabráněno, musí chovatel zajistit selatům přídavné zdroje tepla. Teplota v prvních dvou týdnech by měla dosahovat 27 - 32 °C. V praxi jsou používána: doupata s infrazářiči, kotce s vytápěnou podlahou, elektrické výhřevné desky apod. Jednoznačně nejlepší jsou doupata, kde teplo sála odspodu. Proč? Selata, která zalehávají na tyto desky absorbují teplo značnou částí svého těla - břicho, končetiny apod. Naopak u infrazářičů se prohřívá zejména hřbet, zatímco břišní krajina se často podchlazuje. Podchlazené břicho je rizikové i z pohledu následného možné rozvoje průjmových onemocnění.
4. Trávení - trávení selat je po narození omezeno jeho celkovou kapacitou. Prvním krmivem, které sele přijímá je mateřské mléko, které je tráveno zejména v tenkém střevě, a to za spolupůsobení trávicích enzymů slinivky břišní a žluče. Trávení v žaludku začíná být funkční okolo 3. týdne věku selete, plně je rozvinuto po 2. měsíci věku. V žaludku se uvolňuje kyselina solná (chlorovodíková), která aktivuje pepsinogen na enzym pepsin. Kyselina chlorovodíková má velmi důležitou funkci: aktivuje neaktivní formy enzymů v žaludku a zároveň snižuje pH žaludku, takže brání mnoha patogenům proniknout do střeva. Enzymy jsou nezbytné pro trávení živin.
