chov buvolů, buvolí mléko, hmotnost buvolích telat, krav a býků
BUVOLI (bubalus bubalis)
Buvol vodní je chován zejména v Asii, kde tento druh vznikl. Velmi početné domestikované populace jsou chovány zejména v Číně, Indii, Nepálu, Thajsku aj. Tento druh je chován také v Jižní Americe, Severní Africe a Evropě. Nejpočetnější populace v rámci Evropy jsou v Itálii. Bulharsku a Německu. V Itálii mají chovy zaměřené na produkci mléka, které je určeno k výrobě sýrů a masa, mnohaletou tradici.
V Evropě chovaná zvířat mají základ v asijských a indických populacích. Vodní bůvol se vyznačuje svou robustností a odolností proti chorobám. V porovnání se skotem je schopen využívat daleko efektivněji rostlinná krmiva. Typickým morfologickým znakem buvolů jsou jejich široké paznehty, které jsou odolné déle trvající maceraci ve vodě nebo v bahně. Přestože jsou tato zvířata chována v domovině v podmínkách s relativně vysokou vlhkostí a jsou využívána pro obdělávání zejména rýžovišť, lze je v Evropě chovat bez vazby na vodu.
Chov těchto zvířat, je podle zkušeností německých chovatelů téměř bezproblémový a zvířata jsou velmi přizpůsobivá. V intenzivních chovech (s produkcí mléka), je podle chovatelů ze Saska, výživa téměř stejná jako u dojeného skotu. Také vybavení dojírny je stejné. Zvířata je nutné na dojení postupně navykat! Velmi dobře se osvědčil celoroční pastevní chov. Výrazné problémy s nízkými teplotami tato zvířata nemají, avšak při velmi nepříznivých povětrnostních podmínkách je vhodné zvířata ustájit v jednoduchých přístřešcích či stájích pro skot (dojená stáda). V letních měsících je vhodné zajistit zvířatům možnost brodění nebo koupání. V případech, kdy chovatel nemá k dispozici vodní zdroj je nutné zvířatům zajistit alespoň dostatečný stín.
Chov vodních buvolů v žádném případě nemůže ohrozit chov intenzivně chovaných dojených plemen skotu. Jeho chov je podle asociace německých chovatelů vhodné lokalizovat do příhraničních oblastí, které nejsou intenzivně obhospodařované. Na produkci buvolího mléka se v EU nevztahují kvóty.
Tabulka 1: vybrané ukazelete užitkovosti buvolů
porodní hmotnost telat | býčci 42 kg, jalovičky 40 kg |
živá hmotnost býků v dospělosti | 800 - 1100 kg |
živá hmotnost krav v dospělosti | 600 - 800 kg |
věk při prvním otelení | 26 - 32 měsíců |
produkce mléka za laktaci | 2000 - 3200 kg |
Tabulka 2: složení buvolího mléka s mlékem krav a koz (v 1 litru mléka)
parametr |
buvol |
koza |
kráva |
energie |
4700 kJ |
2810 kJ |
2690 kJ |
voda |
825 g |
866 g |
877 g |
bílkoviny |
4,7 % |
3,7 % |
3,4 % |
tuk |
8,5 % |
3,9 % |
3,9 % |
cholesterol |
80 mg |
110 mg |
120 mg |
vápník |
1950 mg |
1270 mg |
1200 mg |
zinek |
6000 mikro g |
2600 mikro g |
3800 mikro g |
vitamín C |
25 mg |
20 mg |
17 mg |
Chov buvolů se v současné době orientuje na:
a) produkci masa
b) produkci mléka a masa
Ve stádech se uplatňuje přirozená plemenitba, ale i inseminace. Inseminační dávky se dovážejí zejména z Itálie a Bulharska. Orientační cena ID se pohybuje mezi 30 - 55 EURy v závislosti na kvalitě býka.
Výrobky z buvolího mléka: konzumní mléko, mozzarella, čerstvé sýry, zrající sýry, sýry s různým podílem ostatních druhů mlék (kravské, ovčí, kozí) a kosmetika. Maso se používá ke kulinářským účelům a v uzenářství. Obsahuje oproti masu skotu:
- až o 50 % méně tuku,
- až o 50 % méně cholesterolu,
- až o 55 % více energie,
- až o 10 % více minerálních látek.
Náhledy fotografií ze složky buvoli