VÝVOJ CHOVU SKOTU V ČECHÁCH A NA MORAVĚ
Vývoj chovu skotu v Čechách a na Moravě lze rozdělit do tří období.
- období s chovem původního keltského skotu (červinek),
- období chovatelského chaosu (křížení červinek)
- období konsolidace chovu skotu (vznik červenostrakatého skotu)
Období chovu původního skotu
Toto období začíná přibližně 400 let před n.l. kdy naše území bylo osídleno Kelty. Z okolních států k nám byl přiveden tzv. skot keltský, který byl celoplášťově červený. Tento skot dal vzniknout v podmínkách Čech rázu "české červinky".
Původní skot keltský lze charakterizovat:
- krátkou a klínovitou hlavou,
- mulcem pleťové barvy,
- hřbetem rovným a pevným, zádí rovnou nebo mírně skloněnou dozadu,
- končetinami, které byly jemnější,
- barvou celoplášťově červenou s nádechem do žluta,
- živou hmotností 300 - 500 kg,
- skromností, nenáročností na výživu a dobrým zdravím,
- velmi dobrým tahem v zápřaži,
- pozdnější dospělostí,
- dlouhověkostí.
Období chovatelského chaosu
Toto období začíná v XVII. století, kdy v Českých zemích je snaha využívat výkonnější plemena ze zahraničí. Skot byl dovážena hlavně na šlechtické velkostatky, a to z oblastí Alp, Bavorska, Švýcarska, Holandska apod. Chov těchto specializovaných plemen byl velmi náročný. Zvláště výrazné problémy často vyvstaly s adaptabilitou dovezených plemen na podmínky prostředí, výživou, která neodpovídala požadavkům těchto plemen apod. V této době dochází ke křížení původního skotu (červinek) s těmito výkonějšími plemeny a tím je položen základní kámen pro vznik tzv. přechodných rázů. Tímto krokem došlo k formování:
- opočenských mourek,
- českých mandlic,
- jihočeských plavek,
- skotu kravařského,
- skotu hřbíneckého apod.
Opočenské mourky
Opočenské mourky (viz foto níže) vznikly na Opočenském panství na přelomu XVII. a XVIII. století, a to křížením původních červinek s býky hnědého švýcarského skotu. Barva byla typická "mouratá", kdy tmavší pruhy byly ve směru žeber.
foto 1: opočenská mourka na fotce od prof. Bílka
České mandlice - bělopružky
Tento ráz krav byl chován zejména v oblasti Orlických hor a na Šumavě. České mandlice měly bílou hlavu, břicho a charakteristický pro ně byl i tzv. úhoří bílý pruh na hřbetě. Na Orlicku se českým mandlicím říkalo "štrýmy" na Šumavě "pirkaly".
Kravařský skot
Tento ráz skotu byl chován na Kravařsku, tedy v oblasti mezi Fulnekem, Příborem a Novým Jičínem. Tento ráz také vznikl křížením červinek s plemeny: cillerským, pincgavským a bernským. Charakteristické pro tento ráz bylo zbarvení. Kravařský skot byl červenostrakatý, při čemž červená barva tvořila po stranách těla tzv. laty, které přecházely jakoby rozstříknuté do bílé barvy. Typický byl bílý pruh na hřbetě. Patřil mezi skot s kombinovanou, často trojstrannou užitkovostí (maso, mléko a tah). Produkce mléka za laktaci se pohybovala mezi 2000 až 2500 kg mléka za laktaci s tučností 3,9 %. Hmotnost krav se pohybovala mezi 450 až 550 kg. Po roce 1932 byl tento ráz intenzivně křížen s býky bernsko-hanáckými (foto 3).
foto 2: kráva kravařského rázu (povšimněte si u krávy vystouplého kořene ocasu - ten v současnosti považujeme za exterierovou vadu a hovoříme o něm jako o holubníku)
foto 3: býk bernsko-hanáckého plemene - VÚK Brno
Hřbínecký ráz tzv. šengenský
Tento ráz skotu byl nejvíce podobný původním červinkám. Byl velmi rozšířen v okolí Moravské Třebové, Svitav, Šumperka, Zábřehu, Žamberka a Lanškrouna. Tento ráz vznikl křížením červinek s: bernskými, kravařskými a bernsko-hanáckými býky. Měl tmavě červenou barvu, plášťově rozloženou, hlava byla bílá, často s tzv. brýlemi. Spodek trupu, končetiny a ocasu byly bílé. Živá hmotnost krav se pohybovala mezi 400 až 600 kg. množství mléka za laktaci se pohybovalo okolo 2500 kg při tučnosti 4 %. Tento ráz skotu měl dobré výkrmové schopnosti a byl i doporučován pro využití v tahu.
foto 4: kráva hřbíneckého rázu
Jihočeské žlutky - plavky
Tento ráz skotu se choval v oblastech Českobudějovicka, Jindřichohradecka a Třeboňska. Jihočeské plavky vznikly křížením červinek s žlutým skotem alpským. Živá hmotnost krav se pohybovala mezi 300 až 350 kg. K zaniknutí tohoto rázu došlo po první světové válce.
Období konsolidace chovu skotu
Toto období začíná v Čechách a na Moravě okolo roku 1870. Vznikem chovatelské rady a dalších spolků vzniká snaha o omezení zahraničních dovozů plemen. Cílem a jedním z hlavních programů rady je konsolidovat chovy a dát vzniku národním plemenům skotu. Začíná omezený, avšak plánovitý dovoz simenského skotu, který byl žemlově strakatý. Na podkladě simenského skotu vznikl v Jihočeském kraji tzv. šumavský ráz skotu.
Na Moravu byl hojně dovážen skot bernský. Velmi dobré chovy byly v oblasti Napajedel. Křížením bernského skotu s červinkami dalo vzniknout plemeni bernsko-hanáckému. Po prvnía světové válce byl z Moravy skot hojně dovážen do Čech východních. Chovatelé chtěli toto plemeno, které bylo v té době považováno za velmi odolné a s výbornými užitkovými vlastnostmi. Velmi dobrý ráz vznikl v oblasti Litomyšlska. Zde bylo bernsko-hanácké plemeno kříženo s původními bernskými býky. Tak vznikl ráz bernsko-český, který byl lehčího typu a byl velmi rozšířen na: Královehradecku, Kostelecku (Kostelec nad Orlicí), Žamberecku, Poličsku a Náchodsku.
Organizací chovu došlo postupem času ke splynutí mnoha rázů, pocházejících jak z Čech, tak i Moravy. Tak vzniklo plemeno červenostrakaté.
Postupným zavedením kontroly užitkovosti a organizovanou plemenitbou, byly jak užitkové, tak i tvarové vlastnosti ustáleny.
V roce 1957 bylo o skotu napsáno toto:
"Dnes v Čechách a na Moravě je chován skot červenostrakatého typu jatečně-mléčného. Kolem Chebu a Sokolova se chovají původní české červinky. Chebské červinky byly za druhé světové války kříženy s červeně strakatým skot a slezskými červinkami. Uchovaly se také zbytky kravařského a hřbíneckého skotu v oblasti Šumperska".
kráva lišťanského plemene - foto VÚK Brno
foto : býk červenostrakatého skotu - Dragoš
informace a fotografie byly převzaty z mnoha knih, mj.:
Bílka et Šmerhy et al. - Červenostrakatý skot; Kotala et Jukla - Chov zvířat (1957)
