VLIVY PŮSOBÍCÍ NA PLODNOST

• Výživa matky - dostatek živin v krmné dávce, neboť v poslední 1/3 gravidity dochází k největšímu růstu hmotnosti telete, proto kvalitní krmná dávka zabezpečující plemenici vše nezbytné.
• Výživa matky - překrmování matky – zejména energie může způsobovat metabolické problémy a v době porodní díky přetučnělosti matky, může dojít ke komplikaci při telení či úhynu, jak matky tak i telete.Také nedostatečná výživa negativně ovlivňuje zdraví vyvíjejícího se telete.
• Nedostatek vitamínů – souvztažnost mezi vitamíny (např. vit A a beta karoten, vit. E a Se). Některé vitamíny a jejich nedostatek v době gravidity, mohou způsobit vážné defekty plodu, což může v tom nejhorším případě skončit až úhynem.
• Minerální látky a jejich správný poměr – Ca, P, Mg, Fe, Se, Cu atd. Velmi důležitý je správný poměr ve výživě a dbát na vzájemné vyváženosti. Velké problémy bývají u vysokoužitkových dojnic s poporodním ulehnutím, poměr Ca : P.
• Nezávadné a nezplísněné krmivo - některé toxíny (látky uvolňující se např. z plísní, které mají díky své chemické povaze velmi negativní účinky na organismus), mohou způsobovat významné poruchy zdraví, zejména jsou pak postižena játra, u dojených plemenic dochází k poruchám reprodukce, horší kvalitě mléka a v extrémních případech, až k úhyn plodu či vzniku různých deformit na něm.
• Optimální mikroklima – (teplota, vlhkost, tepelný stres atd.) - jakákoliv nepohoda plemenice v době gravidity, vede k vyvolání stresové reakce, kterou se tělo snaží negovat (odstranit) vytvořením protiopatření. Zejména tepelný stres, kdy teplota prostředí vzrůstá nad 23 °C je pro krávu stresující, stejně tak je tomu u chladového stresu při poklesu teplot chovného prostředí po -5 až -7 °C.
• Minimalizace stresů u krávy - stresy a neadekvání podmínky, ať již prostředí či ze strany ošetřovatelů, mohou vyvolat až potrat či úhyn plodu (rychlé přesuny po hladkých a vlhkých pohybových chodbách, nešetrná přeprava apod.).
• Zamezit otřesům a prudkým pohybům krávy - prudké pohyby, nárazy atd. se mohou projevovat také negativně od krvácení až pod potrat či předčasný porod.
• Včasný převod a doba stání na sucho - zajištění včasného návyku krav nebo vysokobřezích jalovic na specifickou krmnou dávku, tvorba protilátek proti patogenům konkrétního chovného prostředí a jejich maximální následné množství v získaném mlezivu .
• Dědičnost a genetika - nevhodnost tělesného rámce ze strany otce (otec je vysoký a robustní, matka malá a jemné konstituce) mohou vést k: velikému teleti, které neprojde porodními cestami (jsou úzké, protože matka je malá a její pánev je malá). V případě setkání se dvou rodičů s různými defekty vést k vývoji telete s deformitou, která může či nemusí být slučitelná se životem. Takovouto geneticky dědičnou chorobou, může být v populaci holštýnského plemene např. CVM (vertebrální malformace) - projevuje se deformitami končetin, obratlů a tele po porodu velmi brzo hyne. Velmi rozšířené v chovatelské praxi (zejména u strakatého skotu) je zkrácení šlach u předních končetin telat, v důsledku nedostatečného místa v děloze, kde dochází k intenzivnímu vývoji telete. Uvedená deformita je v řádu několika dní až týdnů zcela eliminována (prošlapováním dochází k postupné korekci této vady). Zkrácení bývá zejména u telat prvotelek.
• Věk dojnice - věk matky je nutné velmi bedlivě sledovat a pokud bude plemenice zapuštěna příliš brzo (např. pod 12 měsíců), nebo ve velmi pozdním věku (několika let) dochází u ní k velmi velkému fyziologickému zatížení, které může mít jak na zdraví matky, tak i telete velmi negativní vliv. V této souvislosti je ale nutné poznamenat, že dlouhověkost, tedy doba resp. počet laktací po kterou je zvíře v chovu je velmi podstatným kritériem. Cílem je dosažení maximální dlouhověkosti zvířat ve stádě!
• Technologie chovu krav - preferováno je volné boxové ustájení a telení v individuálním porodním kotci, který má min. rozměry min. 3 m x 4 m, lépe však 4 m x 4 m. Preferováno je také individuální ustájení před tvorbou skupin krav v porodně. Použití kamerového systému, zejména noční službou má také velká pozitiva a umožňuje operativně reagovat na případné problémy při telení, nebo časné zajištění odborné pomoci (zootechnik, veterinář).

• Stádium přípravné – kráva je neklidná, nepřijímá krmivo, výrazný propad břicha a uvolnění pánevních vazů, změny na mléčné žláze – zvětšování objemu, možný i odkap mleziva, překrvení stydkých pysků, výtok čiré zátky krčku děložního atd.
• Stádium otevírací– jsou patrny první kontrakce dělohy a břišního lisu, do krčku děložního se dostávají plodové obaly, kráva je neklidná, přešlapuje, vstává, často močí a defekuje (kálí).
• Stádium vypuzovací – jsou viditelné plodové obaly, které praskají a odtékají plodové vody, Kontrakce jsou intenzivnější a silnější, samice výrazně tlačí a tele je vypuzováno. V tomto stádiu buď rodící samice stojí nebo leží a obvykle sténá, zejména v době kdy tele prochází poševní předsíní a vulvou.
• Stádium poporodní – po vypuzení mláděte dochází k typickému jevu pro toto stádium a to odchodu plodových obalů – placenty. Odchod placenty u krávy musí být vždy spontánní, nikdy za ní netaháme ani jinak jí neodborně nevybavujeme. Po porodu a odchodu placenty dochází k fyziologické involuci (obnově) dělohy.

• Odstranění, případné odsátí hlenů z nozder a tlamičky.
• Rozdýchání telete.
• Vytření telete do sucha (masáž).
• V případě nedýchání – podráždění nozder nebo aplikace Respirotu.
• Ošetření pupku vhodným desinfekčním přípravkem.
• Včasné napojení telete v dostatečném množství, kvalitě a v pravidelných časech.
• Označení ušní známkou.
• Přesun do individuálního boxu - mimo stáj.