Jadrná krmiva bývají v mnoha literárních pramenech označována také jako krmiva koncentrovaná či jako krmiva energetická. Je to proto, že tato jsou velmi bohaté na živiny, zejména pak na složité sacharidy – glycidy. Mezi jadrná krmiva patří krmiva, která mají malý obsah vody a vysoký obsah sušiny (obsah vody se pohybuje mezi 5 až 15 %). Podle původu rozdělujeme jadrná krmiva na:

Průmyslová – produkty potravinářského a krmivářského průmyslu (pokrutiny, mlynárenské odpady, krmné směsi aj.)

• jsou velmi bohaté na živiny, zejména na škrob
• mají vysokou energetickou hodnotu
• jsou základem krmné dávky drůbeže a prasat
• jsou přídavkovým krmivem krmné dávky přežvýkavců
• jadrné krmivo zkrmujeme u přežvýkavců až po zakrmení senem či slámou (nikdy ne na lačno)
• jadrné krmivo zkrmujeme ve 2 až 3 dílčích denních dávkách

• je nejčastěji zkrmovanou obilovinou
• má vysokou energetickou hodnotu
• je vhodná pro všechny druhy hospodářských zvířat
• velmi vysoké dávky pšenice v krmné dávce díky lepku mohou negativně působit na peristaltiku střev a zažívání
• při krmení drůbeže či plemenných zvířat pouze pšenicí dochází často k jejich ztučněn

• je další tradiční obilovinou, která je zkrmována HZ
• plucha přirostlá k obilce je zdrojem vlákniny
• je vhodný pro všechny druhy a kategorie hospodářských zvířat
• má nižší nutriční hodnoty než pšenice

• má z krmných obilovin nejnižší energetickou hodnotu
• velmi často jej označujeme jako dietní krmivo
• je vhodný pro chovná zvířata a mláďata
• je tradičním jadrným krmivem koní a králíků
• používá se do krmných směsí, mačká se a loupe

• je energeticky nejbohatší obilovinou
• používá se zejména ve výkrmu zvířat
• ve výkrmu prasat je nutné množství kukuřice v krmné dávce korigovat (nadměrné dávky – řídnutí sádla, žluté zbarvení), tj. do 30 % objemu
• vysoké dávky kukuřice v krmivu slepic má za následek jejich ztučnění a snížení snášky

• není zařazováno do krmných směsí ve velkém množství
• má nepříznivé dietetické účinky, které při jeho zkrmování ve větších dávkách mohou vyvolávat poruchy zažívání
• při jeho zařazení do krmné dávky je nutné jeho obsah velmi pozvolna zvyšovat
• není vhodné jej zkrmovat zejména drůbeži
• námelové žito se nesmí zvířatům zkrmovat
• obsahuje inhibitor trypsinu

• jsou povrchové vrstvy zrn pšenice a žita, které vznikají při výrobě mouky
• jsou bohaté na minerální látky, vitamíny a vlákninu
• pšeničné otruby jsou velmi kvalitním krmivem s dietetickým účinkem a vhodným obsahem vlákniny
• pšeničné otruby lze spařit horkou vodou a podávat je v podobě nápoje nemocným zvířatům a zvířatům rodícím nebo těm, která jsou bezprostředně po porodu
• žitné otruby jsou zvířaty hůře přijímány a nejsou vhodné zejména pro mláďata
• pšeničné otruby velmi dobře stimulují laktaci koz, ovcí, krav a prasnice

• obsahují v porovnání s otrubami více škrobu
• krmné mouky jsou velmi energetické
• krmné klíčky jsou odpadem při zpracování pšenice a žita (mají vyšší obsah vitamínů B, D a E). Pšeničné kíčky jsou vhodné zejména pro mláďata.

Pivovarské mláto

• je zbytek po vyluhovaném sladu
• mláto obsahuje velké množství vody a je nutné jej proto rychle zkrmovat zvířatům
• je vhodné pro výkrm prasat a v malochovech, pro dojnice a kozy

Cukrovarnické řízky

• jsou zbytky po vyluhování cukrovkových řízků v cukrovaru
• řízky jsou v podstatě vylisovanou krouhankou
• zbytkový cukr umožňuje silážování - přežvýkavci
• sušené jsou vhodné pro skot, prasata, kozy