Jdi na obsah Jdi na menu
 


OBJEMNÁ KRMIVA

Rozdělení krmiv
Podle koncentrace živin rozdělujeme krmiva na:
  1. objemná krmiva – krmiva s malou koncentrací živin (pícniny, okopaniny)
  2. jadrná krmiva – krmiva s vyšší koncentrací živin (obiloviny, luskoviny, šrotové směsi)
 
Podle převahy živin rozdělujeme krmiva na:
  1. sacharidová (jednoduché a složité cukry, škroby) – melasa, řepa cukrovka a polocukrovka, brambory
  2. scharidovo-bílkovinná – obsahují jak vyšší obsah sacharidů, tak i bílkovin - obiloviny, luskoobilné směsky 
  3. bílkovinná – luštěniny (hrách, sója, bob aj.), pokrutiny
 
Statková krmiva (krmiva objemná)
Statková krmiva jsou základem krmné dávky většiny hospodářských zvířat, zejména pak přežvýkavců. V chovech HZ se nejčastěji jedná o zelenou píci, CCM, LKS, kukuřičnou siláž, jetelotravní siláž, vojtěškovou siláž, seno, slámu, okopaniny (brambory, řepa) atd.

Zelená píce – šťavnatá krmiva

 je základním šťavnatým krmivem, které v podmínkách drobnochovů tvoří základ letní krmné dávky (skot, ovce, koza, králíci, koně aj.)

  • je základním šťavnatým krmivem, které v podmínkách drobnochovů tvoří základ letní krmné dávky (skot, ovce, koza, králíci, koně aj.)
  • je v letních měsících doplňkovým krmivem pro hrabavou a vodní drůbež, ale i prasata
  • obsah živin a její stravitelnost je závislá na: *složení (podíl trav a jetelovin, druhová skladba porostu – jílky, srhy, bojínky aj.) * vegetačním stádiu (mladý porost před květem, kvetoucí porost, odkvetlý porost * obsah živin v půdě * srážkové úhrny a místní specifické klimatické podmínky * zatížení pastviny (počet zvířat na ha pastviny) apod.
  • vysoká obsah dusíkatých látek (bílkovin) mají jeteloviny, zejména pak vojtěška a dále luskoviny, travní porosty a porosty obilovin
  • kukuřice a slunečnice na zeleno naopak obsahují nižší obsah dusíkatých látek
  • mladá píce má vysoký obsah vody a nižší koncentraci živin, které jsou však velmi dobře stravitelné
  • starší píce má v porovnání v mladou pící vyšší obsah sušiny (sušina je vše co zůstane po odpaření vody z rostliny – cukry, bílkoviny, tuky, minerální látky a vitamíny) a vyšší množství živin
  • starší píce obsahuje také více vlákniny,
  • starší píce má více živin, avšak tyto jsou hůře stravitelné
  • pícniny pro drůbež a prasata by měly být mladé, zatímco přežvýkavcům nevadí krmiva mírně starší (nikoliv stará!)
  • u sklizně píce platí, že s kvantitou klesá kvalita (tedy píce sice nabývá na objemu, ale je daleko horší kvality a pro zvířata hůře stravitelná)
  • porosty, které jsou zejména v letních měsících postiženy nedostatkem vody a tedy i do jisté míry živin, mohou být chudé na vitamíny a minerální látky
  • porosty, které jsou vystaveny intenzivním srážkám obsahují více vody a realtivně málo sušiny
  • nevyšší koncentrace živin (optimální doba sklizně) je v porostech před květem a při časném kvetení, naopak po odkvětu se zvyšuje zejména obsah vlákniny

zásady zkrmování zelené píce

  • při přechodu ze zimní krmné dávky (siláže, seno, sláma aj.) na zelené krmení je nutný pozvolný návyk
  • postupně zařazujeme malé dávky zelené píce, které za několik dní pozvolně zcela nahradí krmiva předchozí krmné dávky (KD)
  • mladé porosty obiloviny a luskoobilných směsí obsahují vysoký podíl tzv. vody (mluvíme o tzv. vegetační vodě)
  • pokud začneme zkrmovat píci nárazově ve velkém množství, vystavujeme se riziku velmi závažných metabolických potíží u zvířat, které mohou skončit až úhynem zvířete
  • u mladých porostů je nedostatek minerálních látek, resp. jejich vzájemný poměr není optimální (nedostatek hořčíku u pastevního porostu a následně v organismu zejména u přežvýkavců může vyvolat velmi silné křečové stavy, které mohou skončit obrnou organismu, udušením zvířete a jeho úhynem) – nutnost podávání minerálních lizů u všech zvířat v průběhu celého roku
  • staré porosty obsahují vysoký obsah ligninu, porost se stává těžko stravitelným, zvířata jej nerada přijímají – je nutné přikrmovat kvalitními krmivy
  • pícniny bohaté na dusíkaté látky je nutné vyvážit přidáním krmiv s vyšším obsahem energie (jadrná krmiva) = vyvážená krmná dávka, tedy s vojtěškovým krmivem je vhodné ještě podávat krmivo bohaté na glycidy.

jeteloviny 

Obrazek

 

  • krmíme nejčastěji jetel a vojtěšku,
  • jsou velmi kvalitním zdrojem dusíkatých látek a energie
  • obsahují vyšší obsah vápníku, fosforu, hořčíku, beta karotenu apod.
  • jsou obvykle součástí jetelotravních směsích (optimální je jejich zastoupení z 15 – 20 %)

 

trávy 

Obrazek

  • jsou součástí pastevních porostů,
  • druhová skladba ovlivňuje: obsah živin, poměr živin, stravitelnost apod.
  • nejčastěji jsou v porostech zastoupeny – lipnice, bojínky, kostřavy, srha apod.
  • jsou obvykle součástí jetelotravních směsích 

krmné luskoviny

  • jsou velmi bohaté na bílkoviny (bílkovinná krmiva),
  • jako zelenou píci je využíváme omezeně (luskoviny – spíše jsou pěstovány na zrno),
  • jsou bohaté na vápník, vitamíny skupiny B,
  • nejčastěji se pěstují v kombinaci – luskoobilné směsi, kdy luskoviny (bílkoviny) + obiloviny (sacharidy) = vyvážený obsah živin směsi
  • k pěstovaným luskovinám patří - hrách, peluška, bob či vikev,
  • některé luskoviny obsahují antinutriční látky (bývají např. hořké a zvířata je nerada přijímají, proto jejich využití jako krmiv je omezené)

krmné obiloviny

  • jde spíše o sacharidové krmivo,
  • nejčastěji se pěstují jako zelení pice v kombinaci s luskovinami (jejich zařazením se zlepšuje chutnost, poměr živin a stravitelnost),
  • podle doby setí máme směsi: jarní, letní a zimní
  • nejčastěji používáme pšenici, ječmen a oves,

krmné okopaniny

  • krmné okopaniny mají vysoký obsah vody a jsou výrazně laktogenní (podporují produkci mléka),
  • krmné okopaniny před zkrmováním řádné očistíme od zeminy,
  • nahnilé a zaplísněné okopaniny nikdy nezkrmujeme,
  • krmná řepa je naší nejrozšířenější okopaninou; je vhodná pro většinu hospodářských zvířat; zkrmujeme jí většinou v zimních měsících; nejčastěji v krouhané formě,
  • řepné skrojky = chrást (bílkovinné krmivo) + skrojek bulvy (glycidové krmivo),
  • chrást obsahuje zvýšené množství kyseliny šťavelové = při překrmení riziko průjmů,
  • krmná mrkev – je velmi kvalitním krmivem s výbornými dietetickými účinky; je vhodná pro mláďata a pro rodící a kojící matky; je velmi cenným krmivem v drobnochovech,
  • brambory – mají vysokou energetickou hodnotu; jsou sacharidovým krmivem; nejčastěji se zkrmují prasatům a drůbeži v míchanici (v pařené či hrouhané formě); klíčky, nazelenalé části rostlin a bramborová nať obsahují alkaloid solanin, který může být příčinou otrav a úhynů zvířat, proto klíčky vždy odlamujeme, nať nezkrmujeme a vodu z uvařených brambor vždy vyléváme!

siláže

  • jde o konzervovaná krmiva,
  • nejčastěji silážujeme kukuřici, jetelotrávy, luskoobilné směsi, vojtěšku apod.,
  • konzervace je na bázi přeměny sacharidů (cukrů) na kyseliny – mléčná, propionová aj.,
  • princip je v podstatě stejný jako při domácí výrobě kysaného zelí,
  • konzervovaná krmiva mají dlouho údržnost,
  • při kontaktu se vzduchem dochází k jejich kažení, plesnivění a hnití,
  • důležité je zamezit přístupu vzduchu,
  • kukuřičná siláž – energetické krmivo, vojtěšková siláž – bílkovinné krmivo, jetelotravní siláž – energetické a bílkovinné krmivo (2 v 1)

Objemná krmiva suchá

Mimo šťavnatých krmiv (krmiv s vysokým obsahem vázané vody) jsou také hospodářských zvířatům předkládána krmiva suchá. K nejčastěji používaným krmivům patří: seno, sláma a úsušky.

Seno
  • je nejdůležitější suché objemné krmivo,
  • kvalita sena a obsah živin v něm obsažený je závislý na: stanovišti, období sklizně, na vegetační fázi při sklizni, na klimatických podmínkách stanoviště (srážky, teplota), intenzitě hnojení, na druhové skladbě, na průběhu sušení a sklizně, době zrání sušeného sena,
  • přemoklé seno je velmi nekvalitní,
  • seno nažloutlé až hnědavé barvy – tzv. spálené seno, sušení namoklého sena, zaplísnění aj.
  • nejkvalitnější části sušené rostliny jsou její listy, které se však usušením stávají křehké a velmi snadno se drolí (velký problém je u vojtěšky a jetele),
  • zvířatům zkrmujeme nejčastěji sena: vojtěšková, jetelová a luční.
  • Seno je základem celoroční krmné dávky pro všechny kategorie přežvýkavců (mimo mláďata krmená do odstavu startérovou výživou) a býložravce (koňovití a králíci).
  • Po usušení seno zkrmujeme nejdříve za 6 až 8 týdnů od sklizně

Sláma

  • sláma se v krmivářství používá pro zvýšení sušiny krmné dávky a zajištění dostatku vlákniny,
  • zkrmujeme slámu, která je bez zjevných vad, není namoklá, nahnilá ani zaplísněná,
  • nejčastěji se zkrmuje sláma ovesná, ječnou a pšeničnou, také luskoobilná sláma je velmi kvalitním krmivemm je jí nutno však zkrmovat v menších dávkách
  • sláma, kterou steleme je zvířaty také velmi často přijímána, proto musí být také kvalitní.

 Obrazek  zmoklou a nahnilou slámu nikdy nepoužíváme jako krmivo ani jako stelivo!
 Obrazek  krmná sláma a sláma na podestýlku musí být bez zjevných vad (bez hniloby, zaplíšnění apod.)