KRMENÍ TELAT NETRŽNÍM - ODPADNÍM MLÉKEM
netržní mléko, odpadní mléko, telata, krmení
ÚVOD DO PROBLEMATIKY KRMENÍ TELAT NETRŽNÍM MLÉKEM
Tranzitní mléko je získáváno v periodě prvních 2. až 5. dní po otelení krávy (perioda prvních 24. hodin po otelení je periodou produkce mleziva v pravém slova smyslu) a obsahuje určité množství imunoglobulinů, které již nemohou u telat být vstřebány do krevního řečiště, ale mohou se podílet na tzv. lokální/slizniční imunitě. Netržní mléko je získáváno od krav, obvykle od 5. dne laktace do jejího konce a jde o mléko, které nemůže být z různých důvodů zařazeno do dodávek mlékárně (obvykle vysoký obsah somatických buněk apod.). Z ekonomických kalkulací nákladů na výrobu mléka Mikrop Čebín za rok 2018, které bylo uskutečněno na vzorku téměř 60 chovů vyplynulo, že průměrná produkce netržního mléka dosahovala 0,46 kg/krmný den/krávu (tj. Ø 168 kg/krávu/rok).
Netržní plnotučné mléko patří mezi potencionálně ekonomicky výhodný zdroj živin pro odchovávaná telata, ale toto může být problematické z pohledu:
-
kvality – netržní mléko má velmi variabilní obsah živin (sušina 9 až 18 %, tuk 3,2 až 5,5 %, bílkovina 3,0 až 8,5 %, apod.), v závislosti na podílu mléka od čerstvě otelených krav a krav v již probíhající laktaci (obsah živin se u netržního mléka mění mezi dojeními),
-
kvantity – v každém chovu se denně mění počet krav, jejichž mléko není zařazováno do dodávek a je určeno k případnému zkrmení telatům (v mnoha chovech je kolísání v denních objemech netržního mléka řešeno tzv. „domícháváním“ mléčnými krmnými směsmi (MKS), což není z pohledu zajištění stabilní živinové báze a fyziologie trávení u telat optimální, zvláště, pokud jsou používány MKS na bázi syrovátek a rostlinných komponent),
-
mikrobiální kontaminace - odvozena od zdravotního stavu podojené krávy, hygieny zařízení a pomůcek, do kterých je mléko nadojeno a následně v nich i uchováno, ale i podmínkách skladování (teplota prostředí, teplota uchovávaného netržního mléka, délce doby uchování) apod.
-
rizika vzniku rezistence k vybraným antimikrobikům (např. penicilin).
Na druhou stranu u netržního plnotučného mléka, které je mikrobiologicky a živinově bezproblémové, je nutné zmínit, že toto obsahuje, a to obecně v porovnání s mléčnými krmnými směsmi tzv. extra nutriční faktory, např. imunitní buňky, růstové faktory (IGF-1 aj.), cytokiny, hormony, prolaktin, laktoferin atd., které se mj. podílejí na růstu a zrání střevní sliznice, inhibici růstu mnoha patogenních mikroorganismů ve střevě, stimulují absorpci glukózy apod.
Tabulka 1: Doporučení v případě zkrmování netržního mléka různé kvality
krmivo |
krmení v nativním stavu |
krmení po úpravě (pasterizace, okyselení) |
mlezivo od zdravé krávy |
ano |
ano |
přechodné mléko od zdravé krávy |
ano |
ano |
mléko od zdravých krav před zaprahnutím |
ano |
ano |
mléko od krav s počtem SB* nad 200 000∙ml-1 |
ne |
ano |
mléko od krav s mastitidou bez léčby antibiotiky |
ne |
ne |
mléko od krav s mastitidou a krav léčených antibiotiky |
ne |
ne |
*) SB – somatické buňky