TEPELNÉ OŠETŘENÍ NETRŽNÍHO MLÉKA 

Prostřednictvím syrového netržního mléka, mohou být do organismu telat zaneseny některé patogeny např.: Mycobacterium paratuberculosis, Salmonella spp., Mycoplasma spp., Listeria monocytogenes, Campylobacter spp., Mycobacterium bovis, Cryptosporidium parvum a Escherichia coli. Pasterizování je jednou z možných cest (mimo možnosti chemické úpravy, využití UV záření), jak eliminovat zejména původce průjmových onemocnění při využití nestandardního mléka, a to zvláště v chovech, kde se zdravotní problémy telat (zejména průjmová onemocnění) vyskytují ve zvýšené míře. V České republice je pasterování netržního mléka rozšířeno v přibližně 10% chovů, kde je zkrmováno netržní mléko. V posledních více než 5letech se v chovech, a to v souvislosti se změnou techniky krmení (z ručního krmení na mechanizované) stále více uplatňují vozíky na mléčné nápoje s pasterační jednotkou.

Tepelným záhřevem může dojít k redukci počtu patogenních mikroorganismů o více než 90 % (zejména E. coli infekce, Salmonelly, Mycoplasmy aj.). Ze zahraničních studií víme, že zárodky Mycobacterium paratuberculosis v netržním mléce mohou být z větší části zničeny při jeho záhřevu na 65,5 °C po dobu 30 minut. Obecně je nežádoucí, aby netržní mléko bylo vystaveno delšímu záhřevu při teplotě nad 80 °C, protože zejména syrovátkové proteiny (tvoří 18 % mléčného proteinu v mléce) jsou obecně náchylnější k tepelnému poškození, než je tomu u kaseinu (tvoří 82 % mléčného proteinu v mléce). U telat, která jsou krmena tepelně znehodnoceným mlékem můžeme pozorovat nízkou intenzitu růstu, telata trpí deficitem stravitelného proteinu, mají hrubou srst a často jsou u nich patrny pastovité výkaly bílé barvy.

Důležitým bodem dobře nastaveného protokolu pasterování netržního mléka je ověření účinnosti pasterování. V chovech, kde jsou telata krmena pasterovaným mlékem uskutečňujeme min. 4x do roka ověřovací zkoušky, a to v parametru obsahu celkového počtu mikroorganismů (max. do 100 tis. KTJ/ml) a obsahu koliformních bakterií (max. do 10 tis. KTJ/ml – optimálně pod 2 tis. KTJ/ml). Aby protokol ošetření netržního mléka pasterováním měl význam, je potřeba odebrat do sterilních vzorkovnic 4 vzorky mléka, a to: 1) bezprostředně po nadojení, 2) před začátkem pasterování, 3) po ukončení pasterování a 4) před resp. při jeho zkrmování telatům. U každého ze vzorků je potřeba si napsat i čas, kdy byl vzorek odebrán a získané výsledky z laboratoře je dobré si dát do časové osy (zhodnocení nárůstu/poklesu mikrobiální kontaminace mléka). Jen pro zajímavost, uvádím v tabulce 2 výsledek z chovu, kde byla telata napájena netržním mlékem a byla zde řešena problematika efektivity pasterace, neboť 64 % telat do 3. týdnů stáří prodělalo průjmová onemocnění (z toho průjmy skóre ≥3 mělo 59 %).

Celkový počet mikroorganismů (CPM) byl ve vzorku po nadojení astronomických 200 mil. KTJ/ml s tím, že došlo ještě k nárůstu na konečných 300 mil. KTJ/ml (koliformní bakterie 180 tis. KTJ/ml) ve vozíku na mléko před zahájením procesu pasterování (mléko bylo v mléčném vozíku 1,5 hodiny od nadojení a nebylo chlazeno). Po pasterování (63 °C, 42 min.) došlo k masivní redukci počtu CPM na 1,1 mil. KTJ/ml a k redukci počtu koliformních mikroorganismů na 290 KTJ/ml. Byť limit u CPM by měl být vždy pod 100 tis. KTJ/ml, byl v chovu vyhodnocen protokol pasterování jako efektivní. Problém však nastal v případě hodnocení vzorku mléka, které bylo odebráno bezprostředně před zkrmením telatům (1,5 hod. po ukončení pasterování), kdy počet CPM vzrostl na 6,2 mil. KTJ/ml a koliformních bakterií na 670 KTJ/ml.

Extrémně vysoký počet CPM a koliformních mikroorganismů v čerstvě nadojeném netržním mléce souvisel s používáním dojírny v porodně, kde byly dojeny krávy po otelení, tak i krávy nemocné/léčené. Zásadní bylo zjištění, že v této dojírně není uskutečňována sanitace dojicího zařízení, a to více než 5. měsíců. Dalším kritickým bodem byla prodleva mezi nadojením a začátkem pasterování mléka, aniž by bylo mléko v průběhu této periody chlazeno. Stejně tak byla zhodnocena i velmi problematická 1,5 hodinová prodleva mezi ukončením procesu pasterování mléka a začátkem jeho krmení telatům.