Jdi na obsah Jdi na menu
 


KONTROLA KVALITY MLEZIVA - mlezivoměr

KONTROLA KVALITY MLEZIVA - VELMI DŮLEŽITÁ, ALE V CHOVECH NEOBLÍBENÁ ČINNOST

Kontrola kvality mleziva by měla být rutinní činností v odchovu telat. Opak je však bohužel pravdou, protože zaznívají v praxi argumenty „že kontrola mleziva zbytečně zdržuje od další práce“ a zejména kolostroměry jsou trvalou výbavou zásuvek pracovních stolů zootechniků. Používání pomůcek pro ověřování – odhad kvality mleziva také vypovídá o úrovni managamentu odchovu telat. Nejrozšířenější pomůckou je v praxi kolostroměr. Tato pomůcka je v podstatě hustoměr, který měří specifickou hmotnost mleziva. Platí, že mezi specifickou hmotností mleziva a obsahem imunoglobulinů existuje silná korelace. Tedy, čím je vyšší specifická hustota mleziva, tím vyšší je i předpokládaný obsah imunoglobulinů. Podmínkou odhadu je ale dodržení předepsané teploty měřeného mleziva. Další, avšak méně rozšířenou pomůckou pro hodnocení kvality mleziva je i refraktometr. Existují dvě varianty refraktometrů, a to mechanické nebo digitální. Většina refraktometrů slouží ke stanovování obsahu cukru v potravinách. V nedávné době byly uskutečněny experimenty, které ukázaly, že refraktometry lze používat také pro hodnocení kvality mleziva.
 
Hodnocení kvality mleziva prostřednictvím kolostroměru má svá pravidla.
Vždy je potřeba dbát pokynů výrobce a následujících doporučení:
 
  1. z celkového objemu nadojeného mleziva odebíráme průměrný a poměrný vzorek mleziva (častou chybou je odběr vzorku z hladiny, kde je velké množství tuku), tak, že nádobou nebo metličkou mlezivo před odběrem lehce promícháme avšak bez zbytečného „napěňování“,
  2. mlezivo se kontroluje zásadně za pokojové teploty!, nejčastěji mezi 20 až 23 °C (dle doporučení výrobce), vyšší a nižší než doporučené teploty výsledky zkreslují, a to někdy až velmi výrazně,
  3. mlezivo je doporučeno hodnotit nejlépe v plastové válcové nádobě, nebo v tzv. „tupláku“,
  4. mlezivo by mělo z odměrného válce lehce přetékat na podloženou misku (minimalizace vložení kolostroměru do zpěněného mleziva, který zhoršuje čtení výsledné hodnoty),
  5. kolostroměr by se neměl přilepovat ke stěnám odměrné nádoby,
  6. po každém použití musí následovat pečlivá očista kolostroměru (nejdříve opláchnutí studenou vodou a poté saponátem a teplou vodou), jinak může dojít ke zkreslení výsledků, a to vlivem nánosů zbytků mleziva z předchozího měření.

 

dolni-ujezd-046.jpg

 

K nejčastějším chybám při používání kolostroměru patří:

  1. odběr vzorku mleziva pro kontrolu kvality za delší časový interval od jeho nadojení, a to z volné hladiny bez předchozího zamíchání (odběr nehomogenního vzorku, zejména tukové vrstvy soustředěné na hladině),
  2. měření vzorku mleziva značně zpěněného (zpěněné mlezivo brání efektivnímu hodnocení kvality, zejména jsou problémy při čtení hodnot),
  3. umístění kolostroměru do příliš mělké nádoby (kolostroměr musí mít dostatek prostoru pro vertikální pohyb),
  4. příliš úzká nádoba pro hodnocení mleziva (hrozí riziko ulpívání kolostroměru u stěn nádoby),
  5. měření kvality mleziva prostřednictvím znečištěného kolostroměru (mlezivo je specifické svou hustotou a při nedostatečném omytí po použití, hrozí riziko zaschnutí zbytků mleziva na kolostroměru, což může zkreslovat naměřené hodnoty následného měření)

  více bude uvedeno v připravované knize s kapitolou odchovu telat