Úvod do problematiky mlezivové výživy telat

Telata jsou ze zootechnického, ekonomického a časového hlediska nejnáročnější věkovou kategorií chovaného skotu. Pouze správně nastavený a zvládnutý odchov telat dává předpoklad dosažení velmi dobrých užitkových vlastností v následném produkčním věku zvířat (dojnice, býci ve výkrmu), a to při maximálním využití jejich genetického potencionálu. Jedním ze stěžejních parametrů odchovu telat je dosahování velmi dobré efektivity. Efektivita, neboli účinnost či produktivita, je poměr vstupů (nákladů) a výstupů (výkonu), tedy u telat poměr nákladů na krmný den k jejich užitkovosti – intenzitě růstu, případně zdraví. V rámci firemní strategie naší společnosti jsme si pro Vás chovatele připravili sérií článků, které budou zaměřeny na dílčí oblasti v odchovu telat. Prvním z nich je mlezivová výživa a popis kritických míst, které mohou negativně ovlivnit nejen intenzitu růstu, ale zejména zdraví telat.

Telata se rodí jako agamaglobulinemická, tedy bez vlastních protilátek a jsou závislá na jejich příjmu z mleziva. Příjem „hotových“ protilátek od matky či z náhradního zdroje označujeme jako pasivní imunita, kdy protilátky od matky chrání tele až 6 týdnů. Doba, kdy je tele chráněno mateřskými protilátkami je závislá na mnoha faktorech managementu mleziva a na infekčním tlaku, kterému je tele vystaveno (hygiena poroden, ustájení, hygiena krmení apod.). V prostředí se špatnou úrovní zoohygieny obsah protilátek v krvi telat klesá úměrně s tím, jaké množství „spotřebuje“ organismus telete na boj s patogeny. Vlastní protilátky si tele tvoří již od 2. dne, avšak jejich množství je na velmi nízké úrovni a zvyšuje se s jeho věkem. Vlastní imunitní systém – aktivní imunitu má tele funkční přibližně od 2. měsíce věku.

Za mlezivo v pravém slova smyslu považujeme pouze to, které bylo získáno při prvním dojení. Universální pravidlo mlezivové výživy zní 1, 2, 3, tedy do 1. hodiny krávu podojit, do 2. hodin tele napojit, a to v objemu 3 litrů. V managmentu mlezivové výživy jsou tedy klíčové zejména 3 faktory, a to: a) čas, b) objem, c) kvalita. Čas je podstatný jak z pohledu telete, tak i jeho matky. Pamatujme, že obsah imunoglobulinů, zejména třídy G (IgG) v mlezivu klesá, a to v závislosti na době, která uplyne od otelení krávy do prvního podojení (o -1 až -5 % IgG každou hodinu). Prostupnost střevní sliznice a schopnost vstřebávání imunoglobulinů z mleziva u telat s časem také klesá a již 6 hodin po otelení činí absorpční kapacita střeva pouze přibližně 50 % původní kapacity.

Druhým podstatným faktorem je objem, a to jak nadojeného mleziva, tak i objem podaného mleziva teleti. Objem získaného mleziva při prvním dojení se pohybuje v rozpětí 0,5 až 17 l, kdy nižší objemy jsou častější u prvotelek. Víme, že mezi imunologickou kvalitou a objemem platí nepřímá úměra, tedy se zvyšujícím se objemem nadojeného mleziva klesá obsah IgG v něm obsažených. Doporučeno je proto získávat mlezivo v objemu max. do 6 resp. 8 l mleziva při prvním dojení. Objem přijatého mleziva je klíčový, protože tele by mělo přijmou při prvním napojení min. 150 až 200 g IgG. Abychom tohoto množství podaných protilátek dosáhly, musí tele při prvním napojení přijmout mlezivo o objemu odpovídajícímu 8,5 % z jeho porodní hmotnosti. První dávka mleziva by měla být telatům podána do 3. hodin od narození s následným podáním druhé dávky do 6. hodin od předchozí. Platí zásada, že telata musí dostat jako první mlezivo a až poté by jim měly být podávány doplňkové imunologické preparáty ve formě past, jinak hrozí riziko kolonizace střev probiotiky a nižší absorpce IgG z mleziva.

Hodnocení kvality mleziva by měla být v odchovu telat systematickou, nikoliv nahodilou činností. Za mlezivo dobré kvality označujeme to, které obsahuje IgG ≥50 g/l. Protože přesné stanovení obsahu IgG v mlezivu není v praxi zatím možné, používáme metody odhadu jeho kvality, nejčastěji hustoměr (kolostroměru) a refraktometr. Odhad kvality mleziva výše uvedenými metodami by měl být ve stádech dojeného skotu automatický, protože pouze tak lze rozhodovat o tom, jestli tele dostane kvalitní mlezivo od své matky nebo z náhradního zdroje. Zapomínat také nesmíme na samotnou hygienu zařízení, nádob a pomůcek, se kterými přichází mlezivo do styku. Mikrobiální kontaminace je obecně velkým problémem, protože přítomnost mikroorganismů negativně ovlivňuje jak vstřebávání imunoglobulinů v tenkém střevě (blokace vazebných míst pro imunoglobuliny, nežádoucí kolonizace střeva apod.), tak i představuje v případě patogenních mikroorganismů zdravotní riziko pro telata.