Vlivů, které ovlivňují kvalitu mleziva je celá řada. Například včasné zaprahování krav, tedy přechod krav na stání na sucho (zaprahování, zasušení – ukončení produkce mléka krávou), působí příznivě na kvalitu mleziva (regenerace mléčné žlázy, kontakt se stájovými patogeny – v případě převozu krav mezi farmami apod.).

 

Krávy by měly být zaprahovány min. 8 týdnů před plánovaným termínem telení.

 

Vysokobřezí jalovice by zase měly být včas přesunuty do reprodukční stáje z odchoven.

 

Působení stájového prostředí (kontakt se stájovými patogeny) na matky a jejich případná vakcinace proti vybraným chorobám v období stání na sucho, zajišťuje produkci dostatečného množství i škály protilátek, které tele budou chránit před infekcemi. Také kvalita a množství přijímaných krmiv matkami v období stání na sucho má svou významnou úlohu. Nezvládnutá výživa v předporodním období může zvyšovat riziko vzniku mnoha zdravotních poruch (poporodní paréza, metabolické poruchy aj.), v důsledku kterých je kvalita získaného mleziva výrazně horší. Velmi opomíjený je i vliv stresových situací např. stres v průběhu porodu, při převodu krav z porodny do dojírny, křik a hrubé zacházení v dojírně, tepelný stres aj., které negativně působí jak na spouštění mléka krávou, tak i na jeho kvalitu. Svá specifika má dojení prvotelek, kde by měl být ošetřovatel - dojič v průběhu přípravy na dojení a samotného dojení maximálně ohleduplný a trpělivý. Vliv na kvalitu má také množství nadojeného mleziva, proto se doporučuje získávat od krav na prvním a druhém dojení po otelení max. 8,5 l.