Kokcidióza u telat a možnosti využití medikovaného starteru 

Kokcidióza

K velmi častým původcům, způsobující průjmové onemocnění telat patří jednohostitelské kokcidie Eimeria spp. Jde o nitrobuněčného parazita, který poškozuje výstelku střeva (tenkého nebo/i tlustého střeva). K nejvíce patogenním a nejrozšířenějším druhům kokcidií patří: a) Eimeria zuerni, b) Eimeria bovis a c) Eimeria alabamensis. V tuzemských chovej dojeného skotu se s kokcidiózou u telat setkáváme nejčastěji mezi 2. až 5. měsícem stáří, výjimkou však nejsou ani telata mladší 2. měsíců či telata starší 6. měsíců. Obvykle se s kokcidiózou setkáváme za 2. až 4. týdny poté, co jsou telata po odstavu od mléčné výživy přesunuta do přístřešků a stájí se skupinovým způsobem ustájení. Velmi výrazné problémy s kokcidiózou jsou zejména v chovech s kontinuálním provozem odchoven telat, kde nedochází k řádné asanaci chovného prostředí.

Mezi nejvýznamnější faktory, které ovlivňují, jestli tele onemocnění a jaký bude průběh onemocnění patří mj.:

1. vnímavost, resp. odolnost vlastních telat (mj. výbava telat specifickými protilátkami), jejich aktuální zdravotní a výživný stav,
2. úroveň zoohygieny a promořenost prostředí kokcidiemi (výše infekční dávky),
3. hygiena krmení a napájení,
4. patogenita kokcidií.

K nejčastějším příznakům kokcidiózy u telat patří: a) skleslost a apatie, b) naježená srst, c) ztráta hmotnosti/kondice telat a silná dehydratace, d) velmi silně znečištěná záď a kořen ocasu, d) velmi řídké až vodnaté průjmy, které mohou obsahovat jak hlen (obvykle v počátku onemocnění), tak i krev (v další fázi onemocnění), e) časté napínání ke kálení (s rizikem výhřezu konečníku) apod. Z chovatelského hlediska je důležité vědět, že vývojový cyklus kokcidií, se pohybuje obvykle mezi 16 až 21 dny. Podstatné je také vnímat, že ideálním prostředím pro vývoj kokcidií jsou stáje a ustájovací objektu s nízkou úrovní zoohygieny, které zajišťují kokcidiím ideální podmínky pro vývoj, tj. vlhkost, přístup kyslíku, přiměřenou teplotu. K nakažení telat dochází výhradně perorální cestou, tedy pozřením vysporulovaných (vyzrálých) oocyst potravou, vodou nebo při styku s kontaminovanou podestýlkou, výkaly apod. Cyklus kokcidie je následující: pozření sporulované oocysty → uvolnění sporozoitu ve střevě → nepohlavní množení ve střevní buňce (merozoit první generace) → rozpad střevní buňky → napadení sousedních buněk střeva → nepohlavní množení (merozoit druhé generace) → uvolnění merozoitů → napadení dalších střevních buněk a diferenciace na samčí a samičí gamety → splynutí samčích a samičích gamet → vznik zygoty/oocysty → vyloučení oocysty výkaly do vnějšího prostředí. Pokud se neaktivní oocysta vyloučí do vnějšího prostředí, které je pro ni ideální (vlhké a teplé prostředí), dojde k její sporulaci za 1 až 4 dny a tímto se stává pro tele infekční (dochází tak opakovaně – kontinuálně k dalšímu nakažení/reinfekci telete či nakažení telete dosud zdravého). Nebezpečnost kokcidií souvisí s faktem, že z jedné pozřené oocysty může během tří týdnů vzniknout a následně být vyloučeno až několik desítek milionů dalších oocyst! Díky této znalosti proto víme, že zásadním prvkem v boji proti kokcidióze (ale i ostatních parazitárních onemocnění telat) je suché a čisté chovné prostředí ustájovacích objektů. Nutností v odchovu telat je pak pravidelné stlaní a výměna podestýlky, sanace prostředí, desinfekce apod. Vhodným produktem pro chovatele, který Mikrop Čebín nabízí s cílem snižovat patogenní zátěž chovného prostředí, je přípravek Agakok 2.5 obsahující chlor-kresol, který má mimo prokazatelný účinek na parazitární infekce i afinitu vůči ostatním patogenům (viry, bakterie, houby). Doplňme, že v nevhodném prostředí (suché, čisté) je oocysta schopna přežít až 1 rok! K její aktivaci/sporulaci dojde, jakmile se změní podmínky prostředí (↑ vlhkosti, ↑ teploty prostředí aj.).

Rozhodující roli (mimo hygienu ustájení a dobře nastavený management výživy a zdraví telat), hraje správně nastavená diagnostika a léčba. V každém chovu, kde vznikne důvodné podezření na kokcidiózu je potřebné zajistit opakované koprologické vyšetření, neboť při jednorázovém vyšetření hrozí riziko vysoké nepřesnosti, a to zvláště pokud vzorek odebereme od telat v prvopočátku infekce (detekováno může být velmi malé/žádné množství oocyst), nebo pokud k diagnostice posíláme pouze jeden směsný vzorek výkalů. Při opakovaném vyšetřování výkalů/průjmů telat je vhodné nechat si stanovit počet oocyt kvantitativně (počet na 1 g výkalů), včetně specifikace patogenních druhů kokcidií. U telat je dobré doplnit toto vyšetření i o bakteriologii (vyloučení jiné příčiny průjmu u telat).

V odchovu telat jsou antikokcidika preventivně používána s cílem předcházet vzniku klinického onemocnění. Z praxe víme, že preventivní podávání musí být správně načasováno, proto její podávání ihned při/po odstavu, a to se znalostí délky doby vývojového cyklu není příliš efektivní. Vhodnější je proto medikace v průběhu prvních 8 až 10 dní po přesunu telat do rizikových ustájovacího objektu, kde jsou s kokcidiózou problémy. K léčivým přípravkům proti kokcidióze patří ty s obsahem:

1. sulfadimidinu – jde o léčebné antikokcidikum s bakteriostatickým účinkem; třídenní aplikace 3. až 5. den po vzniku rizika infekce a v průběhu infekce,
2. toltrazurilu - léčebné antikokcidikum působící proti všem vývojovým stádiím kokcidií; jednorázová aplikace v době infekce ale před klinickými příznaky,
3. diclazurilu – léčiva obsahující tuto látku patří mezi „slabší“; označujeme je jako profylaktická (tj. preventivní); diclazuril se podává jednorázově 14 dní po vzniku rizika infekce, avšak tato účinná látka nepůsobí na všechna vývojová stádia kokcidií, proto je nutno jeho podání opakovat.

Doporučené je v odchovu telat střídat přípravky s rozdílnými účinnými látkami, a to ideálně v intervalu 1× za půl roku s tím, že dodrženo musí být také dávkování přípravku (eliminace poddávkování, prevence rizika rezistence). Současně chovatel musí přesně evidovat u telat i jejich ochranné lhůty na maso (aktuálně dle ÚSKVBL 04/2023; Sulfacox T – 15 dní, Tolzesia – 63 dní apod.). Jednou z možností, která se chovatelům také nabízí je použití medikované starteru s obsahem dekochinátu.

medikovaný starter

Jedním ze způsobů jak efektivně v odchovu telat tlumit kokcidiózu je užití medikovaného starteru s obsahem dekochinátu (ČOT-S medikovaný). Dekochinát patří mezi kokcidiostatika, které působí především na sporozoitové stádium životního cyklu kokcidií (brání dalšímu vývoji sporozoitu ve střevní buňce). Pro užití medikovaného krmiva (starteru) je potřeba znát několik základních informací. Doporučená denní dávka dekochinátu je na úrovni 1 mg/1 kg ž.hm. telete dané kategorie. Množství dekochinátu ve starteru se proto řídí: a) průměrnou hmotností telat dané skupiny, u které se problém s kokcidiózou v chovu vyskytuje, b) množstvím starteru, které bude chovatel telatům denně předkládat/zkrmovat (obvykle od 0,5 do 3 kg). Na základě těchto znalostí jsme v naší společnosti schopni navrhnout přesnou medikační dávku dekochinátu v 1 kg starteru. Doba, po kterou by měl být starter telatům zkrmovat je minimálně 28 dní. Dekochinát je v naší společnosti přidáván do námi vyráběného granulovaného starteru ČOT-S, který obsahuje 19,5 % hrubého proteinu, 2,5 % tuku a 4,8 % hrubé vlákniny, obohaceného o mikroprvky (Se, Zn, Cu, Mn), ale i vitamíny A, D a E. Telatům, kterým je předkládán medikovaný starter, se nesmí podávat žádné jiné antikokcidikum. V případě, že se chovatel rozhodne ve svém chovu telatům zkrmovat starter s dekochinátem, je nutné zajistit si výjimku, kterou uděluje faremnímu veterinárnímu lékaři ÚSKVBL (Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreperátů a léčiv) v Brně, a to na základě podané žádosti o dovoz veterinárního léčivého přípravku registrovaného v jiné zemi EU. V tomto ohledu naše společnost zajištuje plnou podporu při zpracování této žádosti a při zajištění dovozu medikovaného premixu jak chovateli skotu, tak i faremním veterinárním lékařům, proto se neváhejte obrátit na naše specialisty na výživu skotu ve svém regionu. Na závěr doplňme, že užití dekochinátu v podobě starteru má velmi dobré výsledky i tam, kde již ne zcela zabírají běžně dostupná léčiva na kokcidiózu, navíc chovateli odpadá i pracnost spojená zejména s aplikací tekutých forem léčiv podávaných per orálně. Na závěr také uveďme, že starter s obsahem dekochinátu má 0 dní ochrannou lhůtu na maso.

Závěr

Zásadní podmínkou účinného potlačování kokcidiózy je turnusový odchov telat a velmi dobře nastavený program sanace ustájení a technologií. Ne nadarmo je kokcidióza telat (stejně tak i kryptosporidióza telat) označována jako nemoc „špinavého prostředí“. Ke stěžejním krokům v sanaci patří a) odstranění podestýlky a následná mechanická očista ustájení a technologií, včetně odstranění zbytků krmiva a vyčištění napájecích žlabů, b) důkladné omytí ustájení a technologií s následným řádným oschnutím, c) aplikace chemického přípravku, který má deklaraci účinku proti kokcidiím, d) oschnutí a aplikace podestýlky, která může být obohacena o alkalizační prostředek. U samotné desinfekce ustájení a technologií je potřeba mít na paměti, že oocysty kokcidií jsou velmi odolné vůči velkému spektru desinfekčních prostředků. Účinné jsou preparáty obsahující chlor-kresol, proto naše společnost vám nabízí dezinfekci Agakok 2.5, která má mj. i prokazatelný antiparazitní účinek. Shrňme, že pro chovy, které mají problém s kokcidiózou u telat je zde možnost využít po splnění podmínek a odsouhlasení žádosti ÚSKVBL v Brně i medikovaný starter s obsahem dekochinátu – ČOT-S medikovaný.