STARTEROVÁ VÝŽIVA 

Podstatou starterové výživy je rozvoj předžaludku, který se projevuje růstem a rozvojem bachorových papil, dále mikrobiálním rozvojem, resp. postupnou mikrobiální kolonizací předžaludku. Postupný návyk telat na krmiva nemléčného (rostlinného) původu je v současné době nejčastěji zajišťován časným podáváním starterů, které jsou sestaveny ze zrnin např. kukuřice, pšenice, ječmene, ovsa aj., a to v podobě mačkané či peletované. V některých chovech je naopak telatům zkrmováno seno. Vývoj bachoru a jeho metabolické schopnosti jsou podporovány těkavými mastnými kyselinami, především kyselinou propionovou nebo máselnou. Plně vyvinutá sliznice bachoru vytváří velké množství papil, které zvětšují jeho efektivní absorpční plochu, což napomáhá u produkčních zvířat zajistit dobrou konverzi objemných krmiv. 

Prostředí bachoru je u novorozeného telete sterilní. Již první den se však situace v něm mění a je možné zde nalézt zejména aerobní bakterie (z vnějšího prostředí, podestýlky apod.), které se u dospělého skotu nevyskytují. Fermentaci starteru a jadrného krmiva v bachoru na těkavé mastné kyseliny - TMK vyvolávají bachorové bakterie. Aby byla fermentace efektivní musí bachorové mikroflóra a mikrofauna žít ve vodním prostředí. Bez dostatečného množství vody nemohou zejména prospěšné bakterie růst a ruminální vývoj se zpomalí. Většina vody, která se dostává do bachoru, pochází z volně přijímané vody z napájení. Voda by proto měla být telatům nabízena již několik dní po narození. Bohužel, řada našich chovatelů zajišťuje telatům volný přístup k vodě až po dosažení 4 nebo více týdnů věku.

Adlibitní krmení, ale i vysoké dávky mléčných nápojů, zajišťují telatům dostatečný přísun živin, což je ale v rozporu s myšlenkou starterové výživy. Existuje totiž korelace mezi příjmem mléčného nápoje a starteru. Čím vyšší jsou dávky nápoje, tím nižší je ochota telat přijímat starter. Aby chovatel zajistil časný příjem starteru telaty, měla by v průběhu odchovu aplikována tzv. restrikční výživa. Tedy omezit množství podávaného mléčného nápoje na max. 6 litrů za den (zkrmování vyšších objemů mléčných nápojů má své oprávnění pouze v zimních měsících, kdy teplota klesne pod 0 °C). 

Chutnost je při vybírání starteru možná tím nejdůležitějším faktorem. Pokud telata starter ráda přijímají a začínají ho přijímat ochotně již od nejranějšího věku. Je zjištěno, že telata, která  začala časně přijímat starterovou výživu jsou připravena na odstav daleko dříve a lépe. To má samozřejmě i úzkou souvislost s ekonomikou odchovu telat. Chutnost je všeobecně nejvyšší u celozrnných krmiv, až teprve potom následují kompletní granulovaná krmiva! Řada výrobců krmiv vyvinula jedinečné výrobní technologie za účelem zvýšení chutnosti starteru. Často je jako zchutňovadlo využívána melasa (4 až 5 %). Ta zvyšuje nejen chutnost, ale i eliminuje jeho prašnost. Bohužel ale vznikají problémy v letním období, spojeným s vyšším výskytem hmyzu, který je přitahován právě melasou ve starteru. Naopak v zimních měsících je melasa velmi dobrým zdrojem energie, zejména pro starší telata. 

Základní doporučení lze shrnout do následujících bodů:

·         včasné podání starteru telatům, a to již od 2 až 3. dne věku,

·         současně s předkládaným starterem podávejte telatům i hygienicky nezávadnou napájecí vodu,

·         nádoby na starter musí být čisté, kryté a musí být v dostatečné vzdálenosti od nádob na tekutá krmiva,

·         telatům podáváme adekvátní množství starteru, které odpovídá jejich věku (plné nádoby na starter jsou hrubou chovatelskou chybou),

·         nádoby na starter pravidelně kontrolujeme a nezkrmené zbytky likvidujeme,

·         je nezbytné kontrolovat startéry umístěné v láhvích s dudlíkem, který mají při jejich příjmu telaty snahu se ucpávat – působením slin na jemnější struktury krmiva dochází k vzniku tvrdších „slepenců“, která je potřeba odstraňovat,

·         starterové krmivo s vyšším obsahem průmyslových odpadů (např. pekárenské zbytky - pufované chlebíčky aj.) musí být zkrmovány v nádobách k tomu vhodných (misky, vědra),

·         příjem starteru hodnotíme pravidelně, protože jde o rozhodující ukazatel nejen připravenosti telat na odstav, ale jeho chutnosti.

Jakých nejčastějších chyb se chovatelé dopouští při starterové výživě?

·         pozdní zahájení návyku na starterovou výživu (nad 7dní věku),

·         rozdrcené granule, resp. částice krmiv menší než 3 mm,

·         podávání šrotovaných starterů s velmi malými částicemi (zvýšená prašnost),

·         příliš tvrdé nebo příliš měkké granule,

·         malý podíl celého zrna,

·         zaplísnění granulí u dna vědra,

·         nedostatečná čistota nádob a jejich nepravidelná kontrola (zvláště u starterů podávaných v lahvích s „dudlíky“ je jejich ucpávání časté – pufované výrobky nelze tímto způsobem podávat vůbec)

·         zatékání srážkové vody do věder se starterem,

·         nadbytek mléčného nápoje,

·         nedostatek vody, resp.nesprávná premisa, že voda v mléce plně postačuje

·         odstav v době, kdy spotřeba starteru je < 1,5 kg na kus a den u malých plemen skotu (jersey) a < 2 kg u velkých plemen skotu (holštýn, české strakaté).