Milí chovatelé a čtenáři do rukou se Vám dostává článek, který se podrobně věnuje příčinám a negativním dopadům působení tepelného stresu na odchovávaná telata, včetně popisu možných chovatelsko-organizačních strategií, jak jeho negativní dopad u nich co nejvíce eliminovat. Obecně, problematice tepelného stresu u krav, zejména pak u vysokoprodukčních dojnic, je v oblasti vědy a aplikovaného výzkumu věnována intenzivní pozornost již více než 30 let, zatímco u telat je tato problematika intenzivněji řešena zejména posledních 10 let. Důvody, proč nebyla problematika dopadu tepelného stresu na telata tak intenzivně zkoumána, je fakt, že telata jsou tolerantnější k působení tepelného stresu, neboť mají vetší tělesný povrch v poměru ke své hmotnosti a tedy i účinněji odvádějí tělesné teplo a produkují méně metabolického tepla ve srovnání s dospělým skotem.  

Úvod

Teplota prostředí je jedním z kritických bodů v odchovu telat, která významně ovlivňuje nejen úroveň jejich zdraví a růstu, ale i jejich chování, a to i s přesahem do jejich dospělosti. Pro zajímavost, v roce 2020 byla vydána v ČR Zpráva o životním prostředí (Cenia, MŽP, 2022), která mimo jiné uvádí, že každých 10 let mezi roky 1961 až 2020, došlo k nárůstu:

1. průměrné denní teploty o 0,35 °C,
2. počtu letních dní o 3,5 dne (den, kdy max. teplota překročí 25 °C),
3. tropických dní o 1,5 dne (den, kdy max. teplota překročí 30 °C).

Pokud se na hodnocená data podíváme blíže zjistíme, že např. počet tropických dní se v průběhu posledních 30 let více než zdvojnásobil a činí 12,4 dne za rok. V roce 2022 byly v tuzemsku oblasti, kde bylo zaznamenáno 90 letních dní a 35 tropických dní. Aby informace byly kompletní dodejme, že počet mrazových (min. denní teplota ˂0 °C) a ledových dní (max. denní teplota ˂0 °C) má na území Česka klesající trend, a to -3,3 mrazového a -2,6 ledového dne za 10 let.   

Termoneutrální zóna telat

Termoneutrální zóna, je zónou, ve které není tele nuceno aktivovat mechanismy odvodu nebo naopak zadržování a produkce tepla k udržování stále teploty tělesného jádra. Termoneutrální zóna se u telat do 3. týdne stáří pohybuje mezi 15 až 25 °C s dolní kritickou (˂15 °C) a horní kritickou teplotou (≥26 °C), zatímco u telat nad jeden měsíc stáří je toto teplotní rozmezí již širší, tj. 0 (5) až 25 °C (NASEM, 2021). S přibývajícím věkem telat a v důsledku jejich metabolické adaptace organismu (nárůstu příjmu nemléčných krmiv; rozvoj trávení v předžaludku) se telata pozvolně stávají tolerantnějšími k nižším teplotám prostředí, tj. k teplotám -5 až -10 °C.

Tepelný stres u telat

Tepelný stres u telat není z pohledu faktorů, které jej spouští, pouze otázkou teploty prostředí, ve kterém se odchovávané tele chovají, ale markantními součiniteli jeho intenzity jsou také další vnější faktory, mj. relativní vlhkost prostředí, intenzita proudění vzduchu, přímé a nepřímé sluneční záření, typ ustájení a jeho umístění, kvalita a výška podestýlky, kvalita a intenzita mléčné a nemléčné výživy, ale také míra rozvoje trávení v předžaludku.

Jak vlastně k tepelný stres vzniká? Při tepelném stresu dochází u telat k velmi významné nadprodukci a kumulaci tepla v organismu, pocházejícího jak z okolního prostředí, tak i z metabolických procesů (zejména trávení a metabolismus živin), které převyšuje možnosti jeho výdeje do prostředí. K možnostem, jak se tele může účinně zbavit přebytečného tepla patří: sálání (radiace), konvekce (proudění), kondukce (vedení – např. do zamokřeného a chladnějšího betonu podlah) či evaporace (odpařování vody z organismu –prostřednictvím zrychleného dýchání u telat nebo pocením). Další strategií, jak tele eliminuje možné negativní dopady působení tepelného stresu na jeho organismus, je změna jeho potravního chování, která začíná již při teplotách ≥ 23 °C (typické je např. snížení příjmu starteru).

THI index a tepelný stres u telat

Rutinním nástrojem predikce intenzity tepelného stresu, který je celosvětově používán, zejména u dojeného a masného skotu, je používání teplotně vlhkostního indexu (THI index). Obecně lze konstatovat, že tepelný stres u krav začíná, pokud hodnota THI indexu překročí rozmezí hodnot 69 až 71. Z vědeckých studií vyplývá, že THI index jako prediktor vzniku tepelného stresu u telat lze také s úspěchem využít. Obecně hodnoty THI indexu ≥65 až 69 již predikují termický diskomfort u odchovávaných telat, proto by telata měla být v chovech častěji kontrolována (Dado-Senn et al., 2020). Studie Kovács et al. (2020) uvádí, že k narušení welfare odchovávaných telat dochází, pokud THI index je ≥78 a k nástupu velmi silného tepleného stresu podle autorů dochází při hodnotách THI ≥88. 

Tepelný stres a jeho vliv na organismus telat

Tepelný stres významným způsobem ovlivňuje nejen fyziologii odchovávaných telat, ale také velmi zásadně ovlivňuje jejich chování. Jedním z častých projevů působení tepelného stresu na organismus telata je zvýšení jejich rektální teploty, a to nad úroveň 38,5 °C či zvýšení frekvence srdeční činnosti, jako reakce na vyšší průtok krve cévami v důsledku jejich vazodilatace (odvod tepla z jádra organismu na jeho periferii), což napomáhá telatům udržovat jejich krevní tlak. Je nezbytné konstatovat, že tepelným stresem ovlivňuje nejen celkový metabolismus telat, ale dochází u nich také k významným hormonálním změnám (např. ↓ hormonů štítné žlázy, ↑ produkce inzulinu).  Ve vědecké literatuře (k dispozici u autora) jsou dokumentovány také další nežádoucí dopady působení tepelného stresu na organismus telat, a to:

• imunosuprese - ↓ přirozené imunitní reakce organismu,
• ↑ riziko respiračních infekcí,
• ↑ četnost poruch trávení – snížená motilita (hybnost) střev (telata na mléčné výživě), ale i ↓ rychlost pasážování tráveniny z bachoru u telat přijímající již nemléčná krmiva,
• změna mikrobiomu bachoru vedoucí k ↓ produkci a koncentraci VFA (těkavých mastných kyselin), ale i ↓ produkce acetátu a ↑ produkce butyrátu,
• nižší intenzita růstu telat aj.

Chování telat při tepelném stresu

Délka doby odpočinku u telat obvykle dosahuje cca 70 až 85 % denní periody (tj. ≥17 hod./den). U telat, která jsou vystavena působení tepelného stresu, jež se snaží efektivně ochladit a zbavit se tak nadbytečného, můžeme v letních měsících častěji vidět změny v jejich odpočinkovém a potravním chování. Klasickým příkladem změn je častější změna polohy při odpočinku (častější odpočinek v laterální – boční poloze před sternální), vyšší frekvence ulehání a vstávání telat, zvýšení celkové délky doby stání, častější návštěva věder s napájecí vodou, nižší příjem krmiv v průběhu horkého dne, aktivnější vyhledávání stínu apod. V chovech se setkáváme i se situacemi, kdy telata ustájená ve venkovních boxech různého materiálového provedení, odpočívají v letních dnech namísto v kryté lehárně v nastlaných či nenastlaných výbězích. Častou příčinou tohoto chování je neadekvátní až nulová ventilace a vysoká teplota vzduchu (někdy i vlhkost v případě velmi silně zamokřené podestýlky) uvnitř vlastního boxu.

Tepelný stres u telat a jejich výživa

Ochlazování organismu, tedy zapojení mechanismů odvodu přebytečného tepla z organismu, je pro odchovávaná telata energeticky a živinově velmi náročné. V obecném slova smyslu lze konstatovat, že pro telata je výrazně těžší a fyziologicky náročnější se přebytečného tepla zbavit, než si jej vytvořit při chladovém stresu (za podmínky jejich plnohodnotné výživy). Nová doporučení NASEM (2021) – tabulka 1, uvádí nárůst potřeby metabolizovatelné energie (ME) pro záchovu u telat do a nad 3 týdny jejich stáří, a to ve srovnání s telaty chovanými v prostředí s teplotou 20 °C.

Tabulka 1: potřeba ME pro záchovu telat v závislosti na teplotě prostředí

Zdrojem živin, ale také energie pro telata jsou jak mléčné nápoje, tak i nemléčná krmiva (m.j. startery, suché TMR, suchá píce), která jsou jim předkládána v různém objemu a nutričním složení. V případě mléčných nápojů nebývá u telat krmených 2× denně problém s jejich příjmem, a to velmi často ani ve dnech letních či tropických, pokud jsou ovšem podávána mimo periodu maximálních vysokých denních teplot, tedy časně ráno a v pozdnějších odpoledních hodinách a intervalu 12 hodin. Problémy mohou u telat nastat při napájení mléčnými krmivy v polední době (u režimu 3× denního napájení), především u telat do 3. týdnů stáří, která nevypijí celý objem předloženého nápoje. Příčiny mohou být, mimo vysokou teplotu prostředí i neadekvátní intervaly mezi krmeními (opt. 3× 8 hod.), vysoký denní objem mléčného nápoje blížící se 20 % živé hmotnosti telat, ale i typ mléčného nápoje (nápoje s vysokým obsahem kaseinu se déle tráví, a to ve srovnání s nápoji založenými na syrovátce) aj. Doporučit lze pro telata mladší 3. týdnů stáří, při 3× denním krmení, aby objem poledního krmení činil cca 50 až 70 % objemu, kterým jsou telata krmena ráno či navečer.

Chovům s restriktivním (krmení telat objemem odpovídajícím 10 % z jejich porodní hmotnosti po celou dobu odchovu) či semiintenzivním modelem mléčné výživy telat (krmení telat objemem odpovídajícím 10 až 12 % z jejich aktuální živé hmotnosti), lze jednoznačně doporučit navýšení příjmu sušiny z mléčných nápojů (o +10 % při mírném až středním stresu; až o +20 % u telat se silným tepelným stresem), kdy vyšší denní objem mléčných nápojů bude rozdělen do minimálně 3 a více dílčích krmení. Strategii úpravy mléčné výživy typu „zvyšováním koncentrace sušiny mléčného nápoje“, lze doporučit pouze chovům, které připravují mléčné nápoje smícháním ˂130 g mléčné krmné směsi s 1 l vody. Vyšší obsah sušiny mléčných nápojů (˃13,5 resp. 14,5 %) nelze s ohledem na možná dietetická a zdravotní rizika doporučit (průjmy, nafukování). V oblasti výživy telat mléčnými nápoji je možné se zamyslet i nad dotací imunostimulačních preparátů do mléčných nápojů s obsahem vybraných mikroprvků a vitaminů, mezi které patří i naší společností vyráběný přípravek Imunotel.

V případě zkrmování nemléčných krmiv (startery, suché směsné krmné dávky), je vhodné, aby tato byla přístupná 24hodin denně (příjem telaty zejména večer/v noci) a nebyla vystavena přímému slunečnímu záření, což zhoršuje jejich příjem. U telat v letních měsících, zejména těch nad 1. měsíc stáří, která již přijímají starterová krmiva, pozorujeme často pokles jejich příjmu, a to v důsledku strategie snižování produkce metabolického tepla v bachoru, která termicky zatěžuje jejich organismus. Jednou z možností, jak zvýšit příjem a chutnost starteru v letním období je jeho vlhčení na výslednou 50 až 75 % sušinu. Telatům, která přijímají ≤ 600 g sušiny mléčného nápoje je vhodné podávat startery s obsahem 18 až 20 % hrubého proteinu (NL) v sušině, zatímco telatům s příjmem ˃ 900 g sušiny mléčného nápoje pak ty s obsahem 22 až 25 % NL. Důležitá je průběžná kontrola kvality nemléčných krmiv a v případě jejich znehodnocení i pravidelná výměna, zejména pak v případě zkrmování konzervovaných krmiv.

Nezastupitelnou úlohu ve výživě telat má i voda (68 až 70 % těla telat tvoří voda) , jejíž příjem v období tepelného stresu významně roste. Optimální teplota podávané vody by se měla pohybovat mezi 16 až 18 °C a měla by být zakládána několikrát denně, ideálně za 1 hod. po nakrmení telat mléčnými nápoji. Naopak, voda by měla být telatům odejmuta min. 30 minut před následným krmením mléčnými nápoji. Přístup k vodě musí mít telata, zejména v létě, celých 24 hodin, jinak hrozí riziko snížení příjmu starteru (až o 40 %) a snížení intenzity růstu (až o 30 %). Telata do odstavu obvykle přijmou 2 kg volné vody na 1 kg přijaté sušiny, po odstavu až 4,5 kg vody na 1 kg přijaté sušiny starteru. Voda by měla být vždy podávána z volné hladiny, nikoliv z věder s cucáky, neboť pouze tak telata ukojí pocit žízně. Specifické postavení mají ve výživě také rehydratační přípravky, podávané zejména telatům se zdravotními problémy (respiratorní a průjmová onemocnění) nebo jako iontový nápoj po stresové zátěži (přesuny apod.).

Tepelný stres u telat a jejich ustájení

Ustájení telat je velmi důležitým prvkem, který ovlivňuje intenzitu dopadu tepelného stresu na odchovávaná telata. V tuzemských chovech stále ještě převažuje ustájení telat ve venkovních individuálních boxech (VIB), před párovými (VPB) či skupinovými boxy (VSB) či ustájením telat ve skupinových kotcích (SK) ve stájích s krmnými automaty, byť tento trend se mění. Jedním z klíčových faktorů ovlivňující tepelnou pohodu telat je místo umístění technologie ustájení v rámci chovu (volná plocha vers. přístřešek či stáj aj.). Často opomíjeným prvkem je i vlastní umístění technologie VIB na zpevněné ploše, kdy nevhodným se jeví asfaltový podklad, který nejenže akumuluje teplo, ale zvyšuje také odrazové sálání a vedení tepla, což může prohloubit tepelný stres u telat. Vhodným povrchem se jeví betonové povrchy světlejší barvy, které lze v letních měsících posypat např. mletým vápencem, jež jej nejen do jisté míry hygienizuje, ale také snižuje akumulaci tepla a jeho sálání. Dalším kritickým bodem jsou rozestupy mezi VIB či VPB a VSB, které mění mikroklima ustájení a prostředí kolem něj, ale také umístění těchto technologií do blízkosti zdroje stínu (přístřešek, sousední objekt, blízkost stromů apod.). U boxové technologie ustájení je vhodné, aby čelní strana boxu byla v letních měsících orientována v ose S, S-V či V, tedy aby expozice telat přímému slunečnímu záření byla především v ranních hodinách. Termický komfort telat a teplotu uvnitř vlastního boxu ovlivňuje mnoho faktorů, jakými jsou materiál boxu (dřevo vers. PE, PP, sklolaminát aj.), barva materiálu boxu, jeho průsvitnost, poměr čelní plochy k celkové velikosti boxu, umístění a velikost ventilačních otvorů aj. Moderní typy venkovních boxu jsou v jeho zadní části opatřeny ventilačním otvorem s možností nastavením stupně výměny vzduchu, který mj. slouží také k doplnění podestýlky do vlastní lehárny. U starších typů VIB nesmíme zapomínat na vytahování střešních komínů či rolování zadní plachty v boxu v letních měsících. Pokud chovatel nazná, že tepelná pohoda uvnitř boxu není pro telata komfortní (telata málo leží, stojí, leží ve výběhu), pak je vhodné podložit zadní část boxu dřevěným hranolem nebo starou pneumatikou, čímž se zlepší provětrávání lože boxu, sníží se koncentrace CO_2, ale i relativní vlhkost uvnitř boxu. Mezi další možnosti, které má chovatel k dispozici v eliminaci dopadů tepelné stresu na telata je opatření VIB, VPB a VSB reflexními prvky, neboť v některých typech boxů (zejména z průsvitných materiálů), lze dosáhnout teploty až 48 °C. Pro tyto účely se hodí použití vícevrstevné laminované folie s hliníkem na povrchu, jež dokáže snížit vnitřní teplotu v boxu o 2 až 6 °C. Použití reflexní barvy jako nátěru venkovního boxu se jeví jako neúčinné. Další možností, jak snížit dopady tepelného stresu na tele, zejména pak jak omezit působení přímého slunečního záření po většinu dne na telata, je umístění venkovních boxů do stínu - v blízkosti budov, pod stromy apod. Pokud chovatel zvažuje investici do modernizace ustájení, je možné přemýšlet nad výstavbou konstrukčně jednoduchých přístřešků, jejichž střešní plášť se bude sestávat s PUR panelů. Možností je také instalace nosné konstrukce, která umožní horizontální natažení lehkých sítí, které zajistí částečné či plné stínění telatům. Vhodné je v případě lehkých sítí zvážit užití skládaní několika vrstev nad sebou s tím, že tyto vrstvy budou k sobě připevněny a po obvodu opatřeny průvlakovými oky, které zajistí přichycení sítě na nosnou konstrukci či na dostatečně pevná vodící ocelová lana. Ideální výška umístění sítě nad VIB či VSB je cca 2,5 m nad boxem. Pozor si chovatel musí dát při deštivém počasí a intenzivním poryvu větru, neboť mokré a těžké sítě mají tendenci se trhat a deformovat svou tíhou i nosnou konstrukci (vytažení lan a ohýbání se nosných sloupů). Specifickou kapitolou je ventilace stájí, ve kterých jsou ustájena telata v průběhu léta. Zde lze kvalitu mikroklima řídit autonomními meteostanicemi –regulace a řízení obvodových plachet, hřebenové štěrbiny, ale i spouštění nucené ventilace (ventilátory), případně je možné použít i technologii tubusové ventilace.