Pro dobrý průběh telení by měl být jalovicím i kravím zajištěn porodní box, který minimalizuje stres a zabezpečuje komfort a hygienu nejen pro telící se krávu, ale i pro novorozené tele. Ve stádech dojeného skotu jsou rozšířeny jak individuální porodní kotce, tak zejména skupinové porodní kotce.Z mnoha hledisek ale pro telení nejvhodnější individuální kotce (IPK). Obecné požadavky na IPK jsou:

·         2 kotce na 100 krav,

·         3 až 5 kotců na 360 krav,

·         min. plocha 9 m², lépe 12 m², nejlépe 16 m²,

·         vizuální kontakt s ostatními krávami,

·         přístup k vodě případně krmivu apod.

Porodní kotec by měl mít ideálně rozměry 4 x 4 m a měl by umožnit jalovici nebo krávě pohodlně uléhat a vstávat, otočit se, udělat několik dopředných a zpětných kroků, včetně bezproblémové následné péče o tele. Podlaha kotce nesmí být kluzká, spádovaná a bez problémů čistitelná. Současně musí být podlaha opatřena hygienicky nezávadnou, čistou a suchou podestýlkou – slámou, která zajistí komfortní ležení krávy a současně při telení ve stoje zajistí „měkčí“ dopad telete. Nedostatečně podestlaný a znečištěný porodní kotec představuje pro novorozené tele zvýšené riziko přenosu infekce, proto by po každém telení mělo následovat pravidelné odstranění plodových obalů a výkalů, čištění a desinfekce kotce. Porodní kotec musí být dostatečně osvětlený (až 250 lx), chráněný před intenzivním prouděním vzduchu a případným srážkám (zejména pokud jsou tyto situoványí podél obvodových stěn stáje).

Přednosti, které má individuální porodní kotec (IPK) před skupinovým (SPK) jsou:

·         respektování etologické zásady, že porod je intimní záležitostí jalovice nebo krávy.

·         lepší přehlednost – dohled nad telením s možností efektivní pomoci u obtížných porodů,

·         neomezený výběr místa s možností volby optimální polohy při telení,

·         dostatek klidu a času na poporodní ošetření telete krávou,

·         bezproblémová a žádoucí placentofágie (pozření plodových obalů krávou),

·         bezproblémová identifikace telete (nejsou zde problémy se záměnou telat),

·         lepší zoohygiena při telení – nižší infekční tlak na krávu a tele,

·         setrvání telete s matkou až 12 hodin,

·         výrazně menší riziko poranění telete, zejména jeho přišlápnutí a zalehnutí,

·         znemožnění vzájemného vysávání mleziva mezi krávami i od cizích telat aj.