Jedním ze základních požadavků na welfare v chovu dojnic je zajištění pohodlného místa k odpočinku. Samozřejmě, že tomuto požadavku nejvíce odpovídá volné boxové ustájení, a to jak v produkčním, tak i v tranzitním období a kotcové ustájení v porodním období. Systém boxového ustájení je však v chovu úspěšný pouze za podmínky, že jsou správně zvoleny rozměrové parametry boxového lože, které max. zohledňují průměrnou živou hmotnost krav ve stádu. Druhou podmínkou je max. péče o povrch a strukturu boxového lože. Optimálně dimenzované boxové lože by mělo zajistit: 1) snadnou orientaci zvířat při vstupu do boxu , 2) pohodlné a bezproblémové uléhání a vstávání, 3) dostatečný prostor pro volný pohyb hlavy, dostatek místa pro boky a břicho při současném vyloučení příčného zalehávání, 4) pevnost i trvanlivost podlahy a technologických prvků. V tomto příspěvku bude pozornost věnována tzv. hlubokému boxovému loži.

 

Jednou z praktických metod stanovení slabých stránek v chovech dojeného skotu jsou tzv. kontrolní dny, kdy je sestavena skupina odborníků (pracovníci vlastního podniku, pracovníci z jiných nejlépe sousedních podniků, poradce chovu pro výživu a veterinární lékař, event. obecně známý, ale zcela nezávislý poradce - syntetik). Tato skupina nezávisle na sobě hodnotí celkovou úroveň chovu (chovné prostředí, úroveň výživy, hygienu dojení apod.). Nedílnou součástí takovéhoto kontrolního dne, který by měl být realizován v průběhu roku min. 2krát, je i vizuální posouzení boxů. Jejich vhodnost lze posoudit ze tří hledisek.

 

Počet boxů s nepoškozenými stranovými zábranami musí odpovídat počtu ustájených zvířat (dobré je mít v sekci nebo stáji 3 až 5 % volných boxů, aby i krávy níže sociálně postavené měly možnost výběru místa). Lesklá místa na hrazeních boxových loží upozorňují hodnotitele na problematické rozměry boxů (např. úzký box). Příliš předsazená vymezovací kohoutková zábrana umožňuje zaléhat krávám blíže k přední straně boxu, krávy však nežádoucně kálí do boxů, čímž dochází ke zhoršování čistoty zadních partií a vemene. Také výška spodní trubky u stranové zábrany by neměla být níže než 35 cm nad úrovní podestýlky, jinak hrozí riziko poranění či zlomení končetin. Boxová lože by dále neměly mít v přední části pevnou parapetní stěnu, jinak je přívod čerstvého vzduchu, a to přímo do životní zóny ležících krav výrazně omezen. To se může stát velkým problémem, zejména v letních a tropických dnech, kdy přirozenou reakcí krav na vysoké teploty prostředí je zvýšená četnost zalehávání na pohybových chodbách. Navíc pokud je tato plná stěna v těsné blízkosti hlavy ležících krav, může způsobovat vážné problémy při vstávání a ulehání. Pozornost hodnotitelů by se měla soustředit i na mechaniku pohybu hlavy při vstávání a ulehání krav, která by měla být natažená – hlava má funkci kyvadla (stáčení hlavy směrem do boku není přirozené). Je to totiž při této změně těžiště zvířete především obrovské zatížení svalstva a kostry.

 

Prvním krokem auditorů je zhodnocení založení tzv. sendviče do hlubokého boxů, který by neměl být viditelný. Měl by být řádně udusán a překryt dostatečnou vrstvou upravené podestýlky bez nerovností. Neupravená boxové lože – tzv. „vyleželá“ nebo naopak „přestlaná“ jsou pro krávy neatraktivní a proto do nich odmítají zalehávat.

 

Způsob ulehání a vstávání krav do boxu a doba k tomu potřebná (standardně několik vteřin) je základním příznakem, vypovídajícím o vhodnosti rozměrových parametrů boxového lože. Dobrým indikátorem kvality boxového lože je také počet krav, které leží v boxech obráceně, na půl nebo zcela v hnojné chodbě. Za normální lze považovat 2 % a při výskytu tropických dní (tepelný stres) v letních měsících max. 5 % takto ležících krav z celkového počtu. Ke spolehlivým indikátorům kvality technologie patří také výskyt nepřirozených poloh – tzv. „psí posed“, projev „koňského vstávání“ a výskyt poranění hlezenních kloubů, kolen, zádí a otoky kohoutkové krajiny aj. Avšak objektivním ukazatelem kvality boxového lože je celková doba ležení krav v boxu, která by měla činit 12 až 14 hodin denně v 5 až 10 frekvencích.

 

V posledních letech došlo v mnoha chovech dojeného skotu ke zvětšení tělesného rámce krav a k zvýšení tělesné hmotnosti. Z tohoto pohledu jsou proto doporučovány rozměrové parametry pro kategorii krav do 650 kg a nad 650 kg ž. hm.

Tabulka 1: Základní rozměrové parametry boxového lože v mm

*) od úrovně stání předních končetin; **) od zadní hrany boxu

 

Pro vytvoření komfortního místa k odpočinku krávy je nutné opatřit hluboké lože vhodnou podlahovinou. Podlahovina musí splňovat několik základních požadavků: 1) musí zamezovat nadměrnému odvodu tepla z organismu krávy v zimních měsících, 2) musí být stabilní, snadno upravitelná a nenáročná na údržbu. 3) péče o podlahovinu musí být pravidelná, a to včetně přistýlání, protože krávy vstávají a uléhají do boxu v průběhu dne přibližně 6 až 10krát. Jednou z osvědčených metod vytváření hlubokého boxového lože je tzv. „sendvičování“.

 

Při zakládání tohoto typu sendviče se dno boxového lože pokryje 15 cm vrstvou vyzrálého chlévského hnoje, která se zvlhčí a řádně se udusá. Vrstva hnoje se pokryje dlouhou slámou a řádně se udusá (sešlape). Svrchní vrstva sendviče je z krátce řezané slámy a měla by být 10 cm vysoká. Boxové lože s tímto typem sendviče je znázorněno na obrázku 1.

Tato varianta sendviče je v porovnání s předchozím typem stabilnější, hygieničtější a méně náročná na údržbu. Základní vrstva (12 až 15 cm), která se dává na vodou zvlhčené dno boxového lože, bývá homogenizována v míchacím krmném voze, a to z 10 cm dlouhé slámy, mletého vápence za dostatečného zvlhčení vodou. Zda-li je směs vhodně namíchána poznáme tak, že při jejím stisku v dlani z ní mírně odkapává voda. Základní vrstvu je nutné řádně udusat (sešlapat) a poté opatřit krycí vrstvou. Krycí vrstva (10 až 13 cm) se smíchá z krátce řezané slámy (4 cm), mletého vápence za mírného zvlhčení vodou. U krycí vrstvy při jejím sevření v dlani nedochází k žádnému odkapávání vody. Tuto vrstvu musíme rovněž řádně udusat a urovnat. Ze svrchní vrstvy se pravidelně musí odstraňovat ojedinělé výkaly a v letních měsících s tropickými teplotami je doporučováno jí občas zvlhčovat vodou (snížení prašnosti). Krycí vrstvu můžeme také vytvořit ze separované vyzrálé kejdy a mletého vápence (poměr 3:1). Sendvič II. je znázorněn na obrázku 2.

Separovanou kejdu lze použít úspěšně jako podlahovinu boxového lože pouze za předpokladu, že obsahuje min. 30 % sušiny a navíc prošla termickým záhřevem. Vhodné je ji smíchat s mletým vápencem podle výše uvedeného poměru. V průběhu 2 až 5 dnů je nutné uskutečnit manuální úpravu lože, zejména pak urovnávat „vyležená“ místa a „valy“.

 

Kvalita a dostatečná doba odpočinku – ležení krav je pro chovatele rozhodující, protože je v úzkém vztahu s přežvykováním a tedy i mléčnou užitkovostí. Pokud kráva nemá možnost dostatečně odpočívat, dochází ke zvýšené zátěži končetin, což může být jednou z příčin výskytu zvýšeného kulhání krav ve stádě. Chovatel si musí uvědomovat základní fyziologické potřeby krav.Ty dají vždy přednost ležení, a to dokonce i před příjmem krmiva!