Světlo, ať již jde o přirozené nebo umělé, zásadně ovlivňuje produkci, reprodukci, příjem krmiva a chování krav. Bohužel v řadě chovů se setkáváme se situacemi, kdy v letních měsících je v pravé poledne v produkčních stájích přítmí, v zimních měsících téměř tma. U novostaveb bývá situace obvykle příznivější, a to v důsledku větších vstupních ploch pro přirozené osvětlení (obvodové stěny opatřené plachtami a sítěmi, štítové stěny) a prosvětlení střechy. U rekonstruovaných typizovaných stájí jsou vstupní plochy pro přirozené osvětlení podstatně menší. Problematické mnohdy bývají přístřeškové přístavby(„ přílepky“) na tyto stáje, které při nevhodném řešení výrazně zhoršují distribuci přirozeného světla do stáje.

 

Osvětlení stáje, resp. životní zóny laktujících krav by se v průběhu celého roku mělo pohybovat na úrovni 200 luxů (lx). Pokud je této intenzity dosahováno po dobu 14 až 16hodin denně, může chovatel očekávat vyšší užitkovosti o 5 až 16 %. Zásadně se nedoporučuje tuto dobu překračovat, protože je fyziologicky zcela nepřirozená. Proč? Protože nejdelší den v roce má dobu slunečního svitu cca 16hod. Špatné světelné podmínky naopak dojivost krav snižují a navíc vzrůstá i četnost poruch plodnosti. Kravám v tranzitním období (stání na sucho) a kravám ustájeným v porodních kotcích – reprodukční stáje, je doporučováno zajistit intenzitu osvětlení v rozpětí 60 až 80 lx a po dobu cca 8 hod.

 

Pro chovatele je jednoznačně nejlevnější variantou zajistit, aby distribuce přirozeného světla do stáje byla maximální. Základním předpokladem u novostaveb je zajistit dobrý poměr prosvětlovacích střešních oken ku podlahové ploše v poměru 1:10, nejlépe systém „cic- cak“, který má řadu výhod oproti vertikálním či horizontálním souvislým prosvětlovacím pásům. Světelné podmínky ve stáji také významně ovlivňuje čistota, barva, tloušťka a propustnost protiprůvanových sítí a svinovacích plachet.

U rekonstruovaných stájí, zejména těch, které vznikly úpravou typizovaných stájí či objektů s nízkým podhledem je intenzita osvětlení životní zóny krav závislá na celkové ploše vstupních otvorů. U stájí, u kterých byla odstraněna jedna z podélných obvodových stěn, ke které byla přistavěna krmná chodba a krmný stůl, je distribuce přirozeného osvětlení příznivější než u stájí, kde byly v podélné obvodové stěně vybourány pouze průchody do krmiště a ponechána původní malorozměrová okna. Při ambulantních měřeních na více než 20farmách se intenzita osvětlení produkčních stájí pohybovala v zimních měsících v rozmezí 39 až 164 lx. Tyto hodnoty ukazují na nutnost umělého dosvětlování stájí.

 

Základní požadavky na umělé dosvětlování produkčních stájí:

·         chovatel osvětluje životní zónu krav, nikoliv stáj, proto by výška osvětlovacích těles měla odpovídat typu použitého osvětlení, jeho velikosti, výkonu, barevnému spektru apod.,

·         osvětlovací tělesa by měla být umístěna přednostně nad přední části jednořadého boxového lože, nad středem protilehlého boxového lože a krmným stolem (žlabem),

·         zářivková osvětlovací tělesa by měla být umístěna v podjezdné výšce a to max. 2,5 m nad úrovní hřbetu krav,

·         zdroje osvětlení by se svým spektrem měly co nejvíce přibližovat plnospektrálnímu (polychromatickému) osvětlení (v případě nejrozšířenějších zářivek by měly být kombinovány alespoň bílé zářivky se žlutými),

·         ve stájích je vhodné používat dva režimy osvětlení, a to plnohodnotné denní a noční tzv. orientační (orientační osvětlení nad napajedly)

·         všechna osvětlovací tělesa musí být pravidelně kontrolována, udržována ve funkčním stavu a v náležité čistotě,

·         při osvětlení stájí je nutné brát v úvahu legislativní požadavky na pracovní osvětlení při práci ve stáji.

Provoz dosvětlování produkčních stájí obvykle závisí na manuálním zapínání a vypínání osvětlení ošetřovateli, zootechniky a ostatními faremními pracovníky. Je tedy pouze na vůli zaměstnanců, jestli bude stáj pravidelně a dostatečně osvětlená či nikoliv. Vážné problémy obecně nastávají v podzimních, zimních a předjarních měsících, kdy intenzita přirozeného osvětlení je velmi variabilní, a to vlivem častých změn počasí v průběhu dne. Zejména ošetřovatelé v průběhu směny často zapomínají na svícení ve stáji.

 

Nepravidelnostem v používání umělého osvětlení stáje může chovatel efektivně předcházet, a to za použití automatického řídicího systému. Automatický řídicí systém, který je naprogramován na požadovanou úroveň intenzity osvětlení ve stáji (např. denní 200 lx, noční na pouhé orientační světlo), pak pomocí senzorů - čidel reaguje na změny úrovně osvětlení v příslušných prostorech, buď aktivací nebo naopak deaktivací dosvětlování. Pokud dochází v průběhu dne k nárůstu denního osvětlení, pak čidla na tuto skutečnost reagují pozvolným stmíváním umělého osvětlení, a to až do jeho vypnutí.

Počet čidel ve stáji je závislý na rozponu a uspořádání produkční stáje. Obecně u dvouprostorové stáje, která je opatřena 6 řadami zářivkových těles postačují 3 čidla. Dvě čidla se mohou umístit nad boxové lože, případně hnojnou chodbu tak, aby byla zaznamenávána skutečná intenzita osvětlení v dané části stáje. Poslední, třetí čidlo lze umístit nad střed krmného stolu. Každé čidlo tak samostatně řídí dvě řady zářivkových těles.

K výhodám automatického řídícího systému osvětlení patří: 1) minimální závislost na lidském faktoru, 2) zajištění stabilní intenzity osvětlení v produkční stáji v průběhu roku, 3) nezávislost jednotlivých řad osvětlovacích těles na sobě (možnost rozdílné intenzity umělého dosvětlování v závislosti na intenzitě dopadající přirozeného světla), 4) úspora nákladů za elektřinu (flexibilnější reakce systému na změny počasí a intenzitu přirozeného osvětlení).

Jednou z možností jak automatický řídicí systém ještě vylepšit je využití „stmívacího ,elektronického předřadníku“. K výhodám tohoto předřadníku patří žádoucí plynulost při rozsvěcování a zhasínání („skokové“ osvětlení je pro krávy nepříjemné), stabilní provoz zářivek bez kmitání, jejich delší životnost a v neposlední řadě i úspory energie.

Z praktického hlediska je nutné upozornit na riziko osvitu čidel přímým slunečním zářením nebo odrazem přirozeného světla např. od sněhové pokrývky. V zimních měsících se sněhovou pokrývkou může docházet k paradoxní situaci, kdy v životní zóně krav, které leží v blízkosti obvodové stěny (opatřené průsvitnou svinovací plachtou) je naměřeno více než 200 lx, zatímco o pár metrů dále ve středu protilehlého boxu je intenzita pouhých 50 lx. Této „falešné signalizaci“ čidel lze zamezit jejich vhodným umístěním na nosnou konstrukci stáje a správným nasměrováním světločivné plochy čidel (případně tato čidla vhodně „odstínit). Důležité je po instalaci osvětlovacího systému uskutečnit několikanásobná zkušební měření.

 

Dobré osvětlení stáje nemá vliv pouze na mléčnou užitkovost, ale působí také na reprodukci krav. V nedostatečně osvětlených stájích bývají mnohdy problémy, jak s nepravidelnými říjemi, tak i s jejich samotnou detekcí ošetřovateli. Pokud kráva včas nezabřezne, dochází k prodlužování service periody a k nárůstu tzv. „neefektivních krmných dnů“ (náklady na jeden krmný den se v ČR u dojnic odhadují na cca 150 Kč = 6 €).

Chovatel mimo zajištění dobrých životních podmínek pro krávy, musí zajistit také odpovídající osvětlení pracovních, ale i nepracovních ploch, které je podmínkou pro výkon bezchybné a také bezpečné práce ošetřovatelů.

Pro „uspokojení“ obou stran může být v tomto směru nápomocen automatický řídicí systém, který při správném nastavení a pravidelné údržbě zabezpečí velmi dobré osvětlení životní zóny krav v průběhu celého roku, a to nezávisle na lidském faktoru.