TEPELNÝ STRES

Tepelný stres je významným faktorem, který ovlivňuje pohodu zvířat (welfare), jejich zdravotní stav, reprodukci, mléčnou a masnou užitkovost a tedy i celkovou ekonomiku chovu. Tepelný stres u kategorie krav ve velmi obecné rovině nastává, pokud teplota prostředí překračuje 22 °C. V přesném slova smyslu by měl každý chovatel pracovat s tzv. teplotně vlhkostním indexem (THI), který v sobě zahrnuje nejen teplotu prostředí, ale také její relativní vlhkost. V roce 2011 a 2013 došlo vědci z USA (The University of Arizona – Dairy Extension) k významnému přepracování teplotně vlhkostního a k posunutí hranic pro stanovení pásem mírného, střední, silného a extrémního tepelného stresu (Zimbelman et Collier, 2011). Teplený stres je v současné době bohužel velmi často skloňován a řešen pouze u kategorie dojnic (pokles užitkovosti, snížení obsahu složek mléka, zhoršená reprodukce, snížený příjem krmiva, pokles pohybové aktivity apod.), ačkoliv má negativní dopady i na ostatní věkové kategorie skotu. Například u kategorie krav v období stání na sucho, které byly vystaveny v průběhu stádia vysoké březosti účinkům tepelného stresu, dochází např. ke zkrácení doby březosti, snížení porodní hmotnosti telat, produkci mleziva horší kvality apod.

Jednou z velmi efektivních metod eliminace tepelného stresu u skotu je využití ochlazování, tedy využití efektu evaporačního ochlazování (metoda odparu). Existuje několik metod evaporačního ochlazování, které jsou v chovatelské praxi běžně používány.3

Jde o:

• ochlazování vzduchu (chladný vzduch slouží jako chladící medium),
• přímé ochlazování těla krav.

Metoda ochlazování vzduchu stájového prostoru je mnoha poradci stále preferována, ačkoliv ji lze jednoznačně označit za zcela neperspektivní. Prvním důvodem proti této metodě je skutečnost, že stájový vzduch je ochlazován částečkami vody, obvykle mlhou (lehká mlha – fog, těžká mlha – mist), která může negativně ovlivnit relativní vlhkost stájového vzduchu a může se tak podílet na zhoršení dopadů tepelného stresu na zvíře (viz. výše - THI index). Druhým důvodem odmítnutí tohoto principu ochlazování je skutečnost, že zvláště v komfortních stájích při vyšší rychlosti proudění vzduchu, dochází k unášení jemných mlhových částeček ve směru ze stáje (otevřené obvodové stěny, hřebenová štěrbina), čímž nedosahujeme námi požadovaného ochlazování životní zóny zvířat (v místě hlavy stojícího či ležícího zvířete). Třetím důvodem je skutečnost, že pokud již jemné částečky vody v podobě mlhy dopadnou na povrch těla krávy, vytvoří na ni izolační vrstvu (krustu), která brání efektivnímu odvodu tepla z jejího těla.

Jednoznačně preferovanou metodou je tzv. přímé ochlazování těla zvířat, a to za použití vody o velikosti částic a 0,15 mm. Platí pravidlo, že čím větší je částice vody, tím snazší je její průnik srstí a vyšší ochlazovací účinnost. Jestliže je systém evaporačního ochlazování ve stájích ještě doplněn o prvky nucené ventilace (ventilátory), dochází k rychlejšímu odparu vody a tedy i k odvodu přebytečného tepla z těla zvířat. Jen pro upřesnění, tam kde je používáno „sprchování“ krav, musí být i správně nastaven management péče o pohybové chodby, a to z pohledu jejich nadměrného zamokření (vliv na maceraci paznehtů, čistotu zvířat apod.). Vhodné je tedy zvýšit denní frekvenci vyhrnování mrvy nebo zkrátit časy pojezdu stěrek či lopat odstraňujících kejdu.

Skrápěcí trysky je možné umístit například nad vymezovací žlabovou zábranu, kdy proud vody je rozptylován horizontálně, nebo lze tyto trysky předsadit nad krmiště, kde je voda rozptylována vertikálně (limitem je zde uspořádání krmiště a jeho šířka). Další možností je také umístění sprch při vstupu do čekáren před dojírnou. V úvahu připadají také průchozí sprchy, které jsou instalovány do blízkostí sběrných jímek – odtok znečištěné vody ze záchytné vany do jímky. Sprchy lze vybavit řídícími jednotkami (aktivace při detekování zvířete; snižování spotřeby vody apod.).

V rámci eliminace dopadů tepelného stresu na skot, mají chovatelé, resp. vlastnící chytrých mobilních telefonů možnost využít dostupné mobilní aplikace. Jednou z nich je například ThermalAID for Heat Detection (dostupná na Google Play). Tato aplikace je určena pro stanovení intenzity tepelného stresu u dojeného a masného skotu, pro skot chovaný ve stájích nebo na pastvině. Aplikace vyžaduje přístup k Vaší poloze – stahování dat o teplotě a relativní vlhkosti z místa, kde se nacházíte. Principem je načtení dat o THI a současně chovatel u několika zvířat měří a následně zadává dechovou frekvenci zvířat (na základě těchto tvou veličin je stanovena intenzita tepelného stresu).

Burgos Zimbelman R. and. Collier R.J. Feeding Strategies for High-Producing Dairy Cows During Periods of Elevated Heat and Humidity Tri-State Dairy Nutrition Conference, April 19 and 20, 2011