Ustájení krav ve volných stájích s sebou přináší jednu velkou nevýhodu, a tou je omezená možnost pohybu zvláště tehdy, pokud krávy nemají přístup do výběhu nebo na pastvinu. Na rozdíl od pastviny s výměrou i několika hektarů, kráva žije a pohybuje se na ploše v řádech desítek až stovek metrů čtverečních. Navíc, pohybové chodby slouží nejen pro vykonávání samotného pohybu, ale také pro vykonávání tělesné potřeby, tj. pro kálení a močení. Z pohledu infekčního tlaku, kterému jsou vystaveny končetiny, jde o velmi významný faktor. K omezení šíření infekčních onemocnění končetin slouží koupele paznehtů. Pomáhají odstraňovat nečistoty (čistící účinek) a hlavně podle zvolené účinné látky působí dezinfekčně a léčebně a případně vytvrzují rohovinu paznehtu.

Dle cíle dělíme koupele paznehtů na:

• preventivní s cílem snížit infekční tlak, kterému jsou končetiny, resp. paznehty dennodenně vystaveny (a to po dobu několika hodin denně při pohybu v pohybových chodbách), tyto koupele jsou vhodné pro stáda bez, nebo s nízkým výskytem infekčních nemocí prstu,

• léčebné, používané u krav/stád zejména v případech zvýšeného výskytu infekčních nemocí, jakými jsou nejčastěji digitální dermatitida, interdigitální dermatitida aj.

Dle způsobu ošetření paznehtů rozeznáváme možnosti:

• mokrá koupel – průchod brodidlem, pobyt ve stacionární koupací vaně, průchod brodidly opatřenými napěňovacími matracemi,

• suchá koupel – průchod brodidlem s alkalizačním prostředkem,

• pěnová koupel – průchod pěnou vytvořenou z dezinfekčního prostředku pomocí zpěňovače,

• sprejové ošetření – aplikace přípravků pomocí spreje, resp. ručního postřikovače (obvykle na dojicím stání).

Dle technologie pak rozdělujeme zařízení pro preventivní a léčebné koupele paznehtů na:

• průchozí brodidla, a to jak stabilní (obvykle betonové), tak i mobilní, různých tvarů a konstrukcí (jednolitá brodidla, brodidla složená z dvou van pro průchod končetin levé a pravé strany těla spojených spirálou – středová spirála se instaluje mezi vany z důvodu omezení zakálení do lázně),

• stacionární (pevné) vany, které jsou v chovech budovány v blízkosti čekáren a dojíren (obvykle jako vany pro léčebné i preventivní koupele).

Možnosti předmytí končetin - paznehtů

Před vlastní koupelí (zejména preventivní) by měly být paznehty v maximální možné míře očištěny, resp. zbaveny nánosů podestýlky a výkalů. Způsoby jsou:

• cílené ostříkání paznehtu proudem vody, buď přímo na dojírně, po vlastním dojení krávy (pozor na možné znečištění struku a jeho kontaminaci), nebo za dojírnou,

• lépe však instalace brodů s cirkulující vodou (tryskový oplach paznehtů a meziprstí proudem vody), nebo instalací brodů s rotačními kartáči a cirkulující vodou,

• nejčastější je v dnešní době předsazení jednoho průchozího brodidla před vlastní vanu.

Nedokonalé očištění paznehtů před vlastní koupelí končetin (paznehtů) vede k horší penetranci preventivně léčebného roztoku, navíc dochází i k jeho rychlejší kontaminaci a snížení účinnosti. U brodů s cirkulující vodou (tryskové oplachy) musí chovatel adekvátně nastavit průtok vody tak, aby u krav s dermatitidami nedocházelo k velmi bolestivé reakci, a to v důsledku působení proudu vody na bolestivé místo a tím i ke snížené průchodnosti (tvorbě shluků krav před vlastním brodem).

Koupele preventivní

Management preventivních koupelí by měl být v chovu navržen obdobně, jako je tomu v případě ošetření struků desinfekčními prostředky. Na druhou stranu, ani preventivní koupele nejsou samy o sobě samospásné, a to zejména v chovech s nízkou úrovní stájové zoohygieny (např. nedostatečná frekvence odklizu mrvy nebo kejdy). Preventivní koupele jsou však stále mnohem lepší variantou než koupele léčebné, znamenající již vysoké procento nemocných zvířat.

Preventivní koupele lze provádět ve všech typech van, plně dostačující jsou vany brodící.  

Požadavky na rozměrové parametry brodidel („průchozí vany“):

• hloubka vlastního brodidla by měla být minimálně 300 mm, a to z důvodu eliminace ztrát roztoku v důsledku pohybu krav,

• minimální výška hladiny koupele by měla dosahovat 120 až 150 mm, aby bylo zajištěno efektivního ošetření meziprstí,

• brodidlo by mělo být 800 až 1000 mm široké při jednostranném průchodu (resp. 1800 mm při průchodu dvou krav současně),

• brodidlo by mělo mít boční stěny s výškou minimálně 1000 mm k zamezení vystřikování roztoku mimo brodidlo,

• brodidla pro předmytí končetin (odstranění zbytků výkalů a podestýlky z rohoviny paznehtu) by měla mít délku 3000 mm (tj. 1 až 1,1 násobek délky těla, měřené od kraniální části mulce ke kaudálnímu hrbolu kosti sedací),

• brodidla pro vlastní preventivní koupel by měla mít minimální délku 4000 mm (tj. 1,4 až 1,5 násobek délky těla, měřené viz výše),

• povrchy podlah mohou být opatřeny hladkými čočkovitými výstupky (nikoliv knoflíkového tvaru), které zajistí lepší rozevření meziprstí a lepší průnik preventivního roztoku, což zlepšuje účinnost ošetření,

• vzdálenost mezi brodidlem pro předmytí končetin a brodidlem pro preventivní koupel by měla být 2400 až 2800 mm (to je vlastní délka těla krávy) – tato přechodová zóna slouží pro kálení krav (snížení kontaminace preventivní koupele),

• přechodová zóna pro kálení krav mezi brodidly může být navržena buď v rovině, ale i tzv. stupňovitě, kdy zbytkové vody z předmytí končetin odtékají mimo vlastní vanu pro předmytí, čímž se snižuje i riziko nadměrné kontaminace preventivní koupele (výškové rozdíly schodnic, které budou krávy překonávat, by měly být v rozmezí min. 120 až max. 240 mm),

• brodidla by měla mít jednoduché výpustě, které umožní bezproblémový odtok kontaminovaných vod do jímky,

• brodidla by měla být umístěna tak, aby je bylo možné udržovat v čistotě a byl zajištěn odtok tekutých odpadů do jímky (kanalizace),

• koupelová brodidla a vany musí vždy navazovat na pevné betonové pohybové a manipulační chodby (chovatel by se měl vyhnout situacím, kdy by byl krávám umožněn přístup do nezpevněných výběhů apod.),

• pokud jsou brodidla součástí chodeb, měly by přes ně krávy chodit pravidelně, nikoliv jen pokud jsou tato naplněna (pravidelnost ovlivňuje pohyb krav a eliminuje u nich stresové stavy, které snižují průchodnost pohybových chodeb a plynulost odchodu krav z dojírny ve dnech, kdy jsou na pořadu koupele paznehtů),

• brodidla nikdy neumísťovat do interiéru stájí nebo čekáren před dojírnami. Prostor pro brodidla by měl být vždy velmi dobře ventilován, a to s ohledem na prevenci případných zdravotních problémů krav a ošetřovatelů.

Koupele léčebné

Pro léčebné koupele je vhodné využívat stabilní vany, které umožní na rozdíl od průchozích brodidel/van výrazně delší expozici paznehtu léčebnému roztoku. Mezi nejčastěji používané přípravky pro léčebné/preventivní koupele paznehtů patří nejen v ČR, ale i ve světě především z důvodu příznivé ceny, formaldehyd, síran měďnatý aj., které jsou dráždivé, proto je nutné mít tyto vany vždy umístěny mimo vlastní ustájovací objekty, dojírny a čekárny. Koupele paznehtů krav nesmí chovatel dělat před samotným dojením, ale vždy až po něm, nebo v průběhu dne mezi jednotlivými dojeními. Měrná plocha vany na jednu krávu by se měla odvíjet od průměrné živé hmotnosti krav celého stáda. Pro krávy plemen menšího až středního tělesného rámce, tj. do 600 kg ž. hm. by plocha vany na 1 zvíře měla být 1,5 m², pro krávy mezi 601 až 700 kg ž. hm. 1,6 m² a pro krávy nad 700 kg ž. hm. 1,7 m². Odtokový kanál se umísťuje buď do středu vany s mírným sklonem, nebo do rohové části vany, aby byl zajištěn adekvátní odtok odpadních vod do jímky (likvidace roztoků se řídí vždy pokyny výrobce resp. jeho doporučeními pro likvidaci odpadů). Obvodová betonová obruba vany nebo brodidla musí být opatřena hrazením tak, aby bylo zabráněno pohybu byť i jen jedné končetiny krávy po její ploše.

Matrace pro ošetření paznehtů

Matrace pro preventivní ošetření paznehtů nejsou v našich chovech příliš rozšířené. Jejich výhodou je snadná instalace do míst (mobilita), kde jimi mají krávy procházet. V porovnání s brodidly nebo vanami je jejich výhodou i nižší riziko zasažení pokožky vemene a struku léčebně-preventivním roztokem při nášlapu paznehtu na její povrch. Krávy si na matrace zvykají relativně rychle v řádu 2 až 3 dní. Protože je roztok obsažen uvnitř samotné matrace, nedochází k vzniku nežádoucího odlesku hladiny použitého roztoku, který u krav vyvolává stres. K jednoznačným nevýhodám těchto matrací patří, že nejsou schopny zajistit adekvátní výšku působení preventivně-léčebného roztoku, a to především u rozsáhlejších lézí, např. dermatitid. Navíc, ošetření silně znečištěných paznehtů je velmi nízké až zanedbatelné. Při použití matrací ve více početných stádech krav dochází k velmi rychlému materiálovému opotřebování, také kontrola množství a kvality léčebně-preventivního prostředku je výrazně horší atd. Obvyklá kapacita těchto matrací při délce 1900 mm × šířce 900 až 1000 mm x výšce 32 až 40 mm je 32 až 50 litrů.

Stáje s automatickými systémy dojení

U stájí s automatickým systém dojení (robotické dojení) musí být brodidla určená k preventivním koupelím strategicky umístěna. Pokud jsou brodidla umístěna u východu z dojicího robotu, pak mohou být paznehty ošetřeny koupelí i vícekrát denně. Na druhou stranu se může snížit průchodnost robotem, a to až o 0,5 návštěvy za den vlivem neochoty krávy akceptovat preventivní koupel po dojení (zvláště u krav s onemocněními paznehtů). Druhou variantou je umístění brodidel zcela mimo stáj nebo do průchodů ve stájích, kde však chovatel musí organizačně zajistit průchod krav koupelí. Dnes již jsou na trhu automatické systémy, které jsou umisťovány tak, aby krávy byly nuceny projít brodidlem. Tyto systémy jsou obvykle opatřeny automatickým systémem otevírání a zavírání branek (zajištění adekvátní doby působení přípravku na končetiny), systémem automatické výměny koupelových roztoků (automaticky ovládané výpustné ventily, automatické míchání preventivně-léčebných roztoků, systémy vyklápění a oplachu brodu) apod. V zahraničí jsou používány také průchozí vany, které jsou opatřeny dvěma až třemi sprejovacími jednotkami, které jsou aktivovány buď vlastním pohybem krávy, nebo sešlápnutím senzorů, které jsou umístěny pod matrací na dně brodidla.