V roce 2014 vstoupil v účinnost nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. v aktuálním znění, který upravuje postavení zvířete v našem právním řádu. Postavení zvířete je uvedeno v § 494, který říká, že:

• živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor,
• živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze.

1.1.1  Únik zvířat

V případě, kdy zvíře unikne svému chovateli, lze použít § 1014, který říká, že:

• vlastník zvířete může stíhat své chované zvířat na cizím pozemku,
• způsobí-li zvíře nebo chovatel škodu na cizím pozemku, má vlastník pozemku právo na náhradu škody (ovšem za určitých podmínek, viz. § 2934.

U zvířat, která unikla z hospodářství, platí, že:

• nelze v případě skotu použít, protože skot je trvale označen dvěma ušními známkami – OZ vylučuje, aby se takové zvíře stalo „zvířetem bez pána“ a současně vylučuje, aby řádně označené zvíře si mohl přivlastnit jiný chovatel (podle ušní známky je možné dohledat majitele zvířete).

1.1.2 Nález zvířete a péče o něj

Nález zvířete a péče o něj je upraveno § 1058, který říká, že:

• pokud kdokoliv nalezne zvíře, je povinen to nahlásit jeho majiteli (pokud je znám a lze jej odvodit),
• pokud nelze zjistit, komu zvíře patří, pak se nalezené zvíře hlásí na obci,
• ten kdo nalezne zvíře, pečuje o něj jako řádný hospodář, dokud se jen neujme jeho vlastník.

1.1.3  Plemenitba zvířat

Plemenitba je upravena v OZ v § 1073, který říká, že:

• za oplodnění lze žádat odměnu pouze tehdy, byla-li ujednána,
• plody, které vydává zvíře, náleží vlastníku zvířete.

1.1.4  Škody způsobené zvířetem

Škody způsobené zvířetem jsou předmětem § 2933:

• způsobí-li škodu zvíře, nahradí jí jeho vlastník, ať již bylo pod jeho dohledem, nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvířete svěřil, anebo se zatoulalo nebo uprchlo,
• osoba, které zvíře bylo svěřeno, nebo která zvíře chova nebo jinak používá, nahradí škodu způsobenou zvířetem společně a nerozdílně s vlastníkem.

Jak je tomu v případě například úniku skotu z řádně zabezpečené pastviny, která je zajištěná ohradníkem, který je v pořádku? Toto je upraveno § 2934, který říká, že:

• slouží-li domácí zvíře vlastníku k výkonu povolání či k jiné výdělečné činnosti nebo k obživě, anebo slouží-li jako pomocník pro osobu se zdravotním postižením, zprostí se vlastník povinnosti k náhradě, prokáže-li, že při dozoru nad zvířetem nezanedbal potřebnou pečlivost, anebo že by škoda vznikla i při vynaložení potřebné pečlivosti. Za týchž podmínek se povinnosti k náhradě zprostí i ten, komu vlastník zvíře svěřil.

V takovém případě, když škodu na sousední zahradě způsobí např. kráva, která utekla z ohrady, se majitel krávy zprostí povinnosti k náhradě škody vzniklé na zahrádce, pokud prokáže, že nezanedbal potřebnou pečlivost, anebo že by škoda vznikla i při vynaložení potřebné pečlivosti – pravidelná kontrola, oplocení pastviny apod.

Dále je v OZ uvedena problematika pastvy zvířat (§ 1278 až 1282).

1.1.5   Odnětí zvířete třetí osobou

• Odňala-li třetí osoba svémocně zvíře vlastníku nebo osobě, které vlastník zvíře svěřil, nahradí třetí osoba škodu způsobenou zvířetem sama, prokáže-li vlastník nebo osoba, které vlastník zvíře svěřil, že odnětí nemohli rozumně zabránit; jinak společně a nerozdílně s nimi,
• kdo zvíře svémocně odňal, nemůže se zprostit povinnosti k náhradě.

1.1.6   Náhrada při poranění zvířete

• Při poranění zvířete nahradí škůdce účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete tomu, kdo je vynaložil,
• pokud majitel požádá škůdce o přiměřenou zálohu na náklady spojení s péči o zdraví zraněného zvířete, musí mu být vyhověno,
• náklady spojené s péčí o zdraví nejsou neúčelné, i když podstatně převyšují cenu zvířete, pokud by je vynaložil rozumný chovatel v postavení poškozeného.

  V roce 2014 vstoupil v účinnost nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. v aktuálním znění, který upravuje postavení zvířete v našem právním řádu. Postavení zvířete je uvedeno v § 494, který říká, že:

• živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor,
• živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze.

• 1.1.1  Únik zvířat

  V případě, kdy zvíře unikne svému chovateli, lze použít § 1014, který říká, že:

• vlastník zvířete může stíhat své chované zvířat na cizím pozemku,
• způsobí-li zvíře nebo chovatel škodu na cizím pozemku, má vlastník pozemku právo na náhradu škody (ovšem za určitých podmínek, viz. § 2934.

• U zvířat, která unikla z hospodářství, platí, že:

• nelze v případě skotu použít, protože skot je trvale označen dvěma ušními známkami – OZ vylučuje, aby se takové zvíře stalo „zvířetem bez pána“ a současně vylučuje, aby řádně označené zvíře si mohl přivlastnit jiný chovatel (podle ušní známky je možné dohledat majitele zvířete).

•  

  1.1.2   Nález zvířete a péče o něj

  Nález zvířete a péče o něj je upraveno § 1058, který říká, že:

• pokud kdokoliv nalezne zvíře, je povinen to nahlásit jeho majiteli (pokud je znám a lze jej odvodit),
• pokud nelze zjistit, komu zvíře patří, pak se nalezené zvíře hlásí na obci,
• ten kdo nalezne zvíře, pečuje o něj jako řádný hospodář, dokud se jen neujme jeho vlastník.

• 1.1.3   Plemenitba zvířat

  Plemenitba je upravena v OZ v § 1073, který říká, že:

• za oplodnění lze žádat odměnu pouze tehdy, byla-li ujednána,
• plody, které vydává zvíře, náleží vlastníku zvířete.

• 1.1.4   Škody způsobené zvířetem

  Škody způsobené zvířetem jsou předmětem § 2933:

• způsobí-li škodu zvíře, nahradí jí jeho vlastník, ať již bylo pod jeho dohledem, nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvířete svěřil, anebo se zatoulalo nebo uprchlo,
• osoba, které zvíře bylo svěřeno, nebo která zvíře chova nebo jinak používá, nahradí škodu způsobenou zvířetem společně a nerozdílně s vlastníkem.

• Jak je tomu v případě například úniku skotu z řádně zabezpečené pastviny, která je zajištěná ohradníkem, který je v pořádku? Toto je upraveno § 2934, který říká, že:

• slouží-li domácí zvíře vlastníku k výkonu povolání či k jiné výdělečné činnosti nebo k obživě, anebo slouží-li jako pomocník pro osobu se zdravotním postižením, zprostí se vlastník povinnosti k náhradě, prokáže-li, že při dozoru nad zvířetem nezanedbal potřebnou pečlivost, anebo že by škoda vznikla i při vynaložení potřebné pečlivosti. Za týchž podmínek se povinnosti k náhradě zprostí i ten, komu vlastník zvíře svěřil.

• V takovém případě, když škodu na sousední zahradě způsobí např. kráva, která utekla z ohrady, se majitel krávy zprostí povinnosti k náhradě škody vzniklé na zahrádce, pokud prokáže, že nezanedbal potřebnou pečlivost, anebo že by škoda vznikla i při vynaložení potřebné pečlivosti – pravidelná kontrola, oplocení pastviny apod. (4).

  Dále je v OZ uvedena problematika pastvy zvířat (§ 1278 až 1282).

• 1.1.5   Odnětí zvířete třetí osobou

• Odňala-li třetí osoba svémocně zvíře vlastníku nebo osobě, které vlastník zvíře svěřil, nahradí třetí osoba škodu způsobenou zvířetem sama, prokáže-li vlastník nebo osoba, které vlastník zvíře svěřil, že odnětí nemohli rozumně zabránit; jinak společně a nerozdílně s nimi,
• kdo zvíře svémocně odňal, nemůže se zprostit povinnosti k náhradě.

• 1.1.6   Náhrada při poranění zvířete

• Při poranění zvířete nahradí škůdce účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete tomu, kdo je vynaložil,
• pokud majitel požádá škůdce o přiměřenou zálohu na náklady spojení s péči o zdraví zraněného zvířete, musí mu být vyhověno,
• náklady spojené s péčí o zdraví nejsou neúčelné, i když podstatně převyšují cenu zvířete, pokud by je vynaložil rozumný chovatel v postavení poškozeného.