DOSPĚLOSTI U HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT

POHLAVNÍ DOSPĚLOST - je charakterizována dobou, kdy se jak u samce, tak i samice začínají tvořit pohlavní buňky. Má tedy již plnohodnotný cyklus. Zejména u samic mějme na paměti, že v tuto dobu ještě nezapouštíme. Pří nerespektování této zásady, která je velmi hrubým prohřeškem, vážně ohrožujeme nejen případný vývoj plodu, ale zejména život matky. Matka resp. její organismus není připraven na takovouto zátěž. Tento věk je také důležitý ve stádech ovcí, koz, prasat a skotu. Do tohoto věku musí být samice odděleny od samců, se kterými byly do této doby chovány, např. na pastvině, aby se předešlo nežádoucímu oplodnění.

CHOVATELSKÁ DOSPĚLOST - je dobou, kdy samice HZ inseminujeme. V tomto věku jsou samice již schopny  úspěšně donosit plod. Pamatujme ale, že před vlastním zapouštěním samic HZ vždy individuálně posuzujeme vhodnost k zařazení do reprodukce. Zvíře nemá ještě ukončený růst. U skotu, ale i ovcí a koz platí pravidlo, že do reprodukce se nezařazují samice podle věku, ale podle hmotnosti! K zapuštění by se měly vybírat samice, které mají hmotnost odpovídající alespoň 65 % z živé hmotnosti dospělého jedince. 

TĚLESNÁ DOSPĚLOST - je charakterizována ukončením růstu těla zvířete. Znalost, kdy je ukončen růst, je důležitá z pohledu výživy mladých kategorií chovných zvířat. Do dosažení věku by mělo být ve výživě pamatováno na přídavek na růst.  

SENIUM - bývá označováno jako stáří. V chovech hospodářských zvířat se tohoto věku dožívá velmi malé procento zvířat, neboť po ukončení produkční periody jsou zvířata porážena. Chov do vysokého věku a spoléhání se na přirozenou smrt, může v některých případech být spojen i s týráním zvířat. Je potřeba si říci, že s postupujícím věkem dochází k opotřebení např. zubů a u velmi starých zvířat (např. přežvýkavců) je opotřebení tak veliké, že může být jedním z důvodů hubnutí až těžké podvýživy s následným úhynem. 

DOBA VYUŽITÍ V REPRODUKCI - je dobou po kterou je plemenice zařazena do reprodukce. Chovatel musí mít na paměti, že plodnost podléhá určitým fyziologickým procesům a velikou roli zde zároveň hraje stáří. Např. v chovu skotu hovoříme o produkční době (produkce je vázána na reprodukci). Nejčastějšími příčinami vyřazení plemenice z reprodukce jsou: špatný zdravotní stav, zejména pak poruchy plodnosti, poruchy metabolické, úrazy, nedostatečná mateřská péče o mláďata (např. u ovcí) aj. Cílem je využít maximální genetického potenciálu zvířete za účelem efektivity a rentability chovu. S produkční periodou velmi úzce souvisí termín dlouhověkost. 

Tabulka 1: dospělosti u jednotlivých druhů hospodářských zvířat