PRAKTICKÉ VÝPOČTY V ZOOTECHNICE
HODNOCENÍ RŮSTU A MASNÉ UŽITKOVOSTI
1) výpočet absolutního přírůstku
w = w2 - w1
w1 - hmotnost počáteční; w2 - hmotnost konečná
Př. Býk vážil na konci výkrmu 490 kg. porodní hmotnost byla 46,50 kg. Jaký je absolutní přírůstek?
w = 490 - 46,5 = 443,50 Kg
Absolutní přírůstek u býka ve výkrmu činí 443,50 kg.
2) výpočet průměrného denního přírůstku
w1 - hmotnost počáteční ; w2 - hmotnost konečná;
t2 - věk ve dnech na konci období; t1 - věk ve dnech na začátku období
Př. Býk vážil na konci výkrmu, tj. ve 405 dnech 490 kg. Hmotnost na začátku výkrmu ve 110 dnech byla 138 kg. Jaký je průměrný denní přírůstek býka?.
wt = (490 - 138) : (405 - 110) = 352 : 295 = 1,19 kg/ks/den
Průměrný denní přírůstek býka ve výkrmu byl za sledované období 1,19 kg za den.
3) vypočet jatečné výtěžnosti
JV = hmotnost jatečně opracovaného těla x 100 %
živá porážková hmotnost
hmotnost jatečně opracovaného těla (JOT) - hmotnost dvou jatečných půlek (prase) nebo čtyř jatečných čtvrtí, které jsou zváženy po porážce, a to do 30 minut, kdy od této hmotnosti byla odečtena hmotnost krve, hlavy, kůže a končetin oddělených v zápěstí a zánártí, bez orgánů dutiny hrudní, břišní a pánevní a bez páteře.
4) výpočet čisté jatečné výtěžnosti
ČJV = hmotnost jatečně opracovaného trupu x 100 %
živá porážková hmotnost - obsah trávicího traktu
PRODUKCE MLÉKA
1) vypočet indexu perzistence laktace tzv. P 2:1
Index perzistence laktace se využívá v zootechnické práci k zhodnocení průběhu laktace. Z jeho výsledků lze stanovit v jeho průběhu kritické momenty, které ovlivnily průběh laktace. Nejčastěji je vypočítáván index P2:1 méně často P3:1
P2:1 = dojivost krávy mezi 101 a 200 dnem laktace x 100
dojivost krávy mezi 1 až 100 dnem laktace
vypočtené hodnoty indexu P2:1 |
stupeň perzistence |
nad 90 |
- |
80 - 89,9 |
velmi dobrý |
70 - 79,9 |
dobrý |
60 - 69,9 |
neuspokojivý |
do 59,9 |
špatný |
2) přepočet užitkovosti dojnic na jednotný standardizovaný obsah tuku (4 %)
FCM = 0,4 · M + 15 · T
M = kg mléka
T = kg tuku v mléce
FCM = M · (0,4 · 0,15 ·t)
t = tučnost mléka v %
Př. kráva nadojila 2850 kg mléka o průměrné tučnosti 4,12 % tuku. Přepočítejte tento nádoj na standardizovanou tučnost 4 %.
2850 · 0,0412 = 117,42 kg T
a) FCM = 0,4 · 2850 + 15 · 117,42 = 1140 + 1761,3 = 2901,30 kg M o tučnosti 4 %
b) FCM = 2850 · (0,4 + 0,15 · 4,12) = 2850 · (0,4 + 0,618) = 2901,30 Kg M o tučnosti 4 %
3) stanovení relativní užitkovosti
stanovení relativní užitkovosti je výpočet, který umožňuje posuzovat užitkovost zvířat s ohledem na jejich skutečnou hmotnost
-
RU = M x 100
-
živá hmotnost
Př. dojnice I.s hmotností 643 kg nadojila za laktaci 10 542 kg mléka, dojnice II. s hmotností 525 kg nadojila 8 723 kg mléka, která z těchto dojnic má vyšší relativní užitkovost?
a) výpočet I. - (10 542 / 643) x 100 = 1639,50 kg mléka na 100 kg ž. hm.
b) výpočet II. - (8 723 / 525) x 100 = 1661,50 kg mléka na 100 kg. ž. hm.
Závěr: z výsledků vyplývá, že z pohledu relativní užitkovosti je tato v přepočtu na 100 kg ž. hm. vyšší u dojnice č. II. Pokud by dojnice č. II. vážila 643 kg jako dojnice č. I., lze teoreticky očekávat užitkovost okolo 10 683,50 kg mléka.
PŘEPOČTOVÉ KOEFICINETY - DOBYTČÍ JEDNOTKY
platí, že 1 VDJ (velká dobytčí jednotka) odpovídá 500 kg živé hmotnostii, bez ohledu na druh zvířete.
druh zvířete, kategorie |
živá hmotnost v kg |
přepočet na dobytčí jednotky (VDJ) |
skot |
|
|
dojnice |
550 |
1,1 |
|
650 |
1,3 |
narozené tele |
45 |
0,09 |
jalovice d době zapuštění |
415 |
0,83 |
býk mladý |
350 |
0,7 |
býk výkrm |
580 |
1,16 |
býk plemenný |
1050 |
2,1 |
prasata |
|
|
prasnička při prvním zapuštění |
120 |
0,24 |
kanec |
310 |
0,62 |
sele |
10 |
0,02 |
dospělá prasnice |
230 |
0,46 |
ovce, kozy |
|
|
ovce - menší tělesný rámec |
45 |
0,09 |
ovce - velký tělesný rámec |
80 |
0,16 |
beran |
100 |
0,2 |
koza |
60 |
0,12 |
kozel |
80 |
0,16 |
králík |
|
|
králík |
2,5 |
0,005 |
drůbež |
|
|
nosnice |
1,7 |
0,0034 |
VÝPOČET ZATÍŽENÍ PASTVINY
údaje, které by měl chovatel znát:
- výnos pastviny (kg/ha) - dá se vypočítat čtvercovou metodou - čtverec 1 x 1m na několika místech, průměrná hodnota - přepočet na ha (). pastva v měsísích červenci, sprnu a dále - je nutné pamatovat, že se začátkem podzimu výrazně klesá produkce zelené hmoty na pastvině!, proto musí chovatel tomu přizpůsobit i zatížení pastviny, případně zajistit příkrm!
- délka pastevní sezóny - tedy jak dlouho bude pást (dny)
- nedopasky - stanovují se jako % nespaseného porostu z celkové výměry pastvy (většinou se pohybují mezi 10 - 50 %, a to v závislosti na svažitosti, přístupnosti, podmáčení apod.)
- denní spotřeba zelené píce zvířaty - množství spasené zelené hmoty je u dospělé ovce v rozmezí 5 - 8 kg, berani až 10 kg, koza 5 - 9 kg, dospělý skot až 60 kg
Zatížení pastviny (ks/ha) = výnos pastviny - nedopasky
denní spotřeba zelené píce x délka pastvy