Kanibalismus je jevem, který provází řadu chovatelů drůbeže, aniž by přesně znali její příčinu a původ. Jde o jev, který může mít řadu příčin:

·         vliv plemene - vyšší výskyt tohoto jevu je možné pozorovat u lehčích nosných plemen slepic, což se přisuzuje i na vrub jejich mírně labilnější nerovové soustavě,

·        podmínky chovného prostředí - zejména u slepic (kuru) je podmínkou zdárného chovu dostatečný prostor, ať již vnitřní (stáj, kurník), tak i vnější (výběhy, voliéry apod.). Nedostatek prostoru vede k zvýšenému výskytu kanibalismu, zvýšenému nepokoji v hejnu, horší snášce apod.

·        výživy - výživa bývá velmi často v malochovech hlavním faktorem, který podněcuje výskyt kanibalismu a oklovávání peří. Chovatelé si velmi často pletou zejména slepice s odpadkovým košem a krmí je zbytky z kuchyně (např. kávovou sedlinou, plesnivým pečivem, olejem ze smažených řízků, zbytků jídel různé kvality). Právě výživa je rozhodujícím prvkem, který významně ovlivňuje jak zdraví zvířat, tak i kvalitu jejich produktů. Pokud budou zvířata krmena plesnivým chlebem, pak budou tyto látky zpětně předávány ve vejcích konzumentovi (to jest případ kvality domácích vajíček). Kvalitní výživa drůbeže v podmínkách malochovů by měla být buď zajištěna kompletními krmnými dávkami (již předem vyrobené a v obchodech zakoupené krmné směsi), nebo vlastní výroba krmiva (zrniny celé, máčené, šroty, minerální a vitamínové doplňky, pařené brambory, píce apod.). Zejména v podmínkách malochovů bývá velmi často podceňován přídavek minerálních látek a vitamínů, proto pokud nejde o průmyslově vyráběné směsi, je vhodné např. do pšeničného šrotu přidávat Plastin či Roboran aj. přípravky, které lze zakoupit v drogeriích či lékárnách (případně internetu). Z pohledu výživy je také podstatná délka krmítek, která by měla být dostatečná, aby právě v době krmení nevznikaly zbytečné střety mezi zvířaty. Podávání kvalitní a čerstvé napájecí vody je také samozřejmostí, a to i v zimních měsících (několikrát denně).

·      parazité - chov slepic, ale i vodní drůbeže je někdy provázen výskytem chorob či parazitů. V podmínkách malochovů je velmi často zapomínáno na asanaci chovných zařízení (kurníky, chlévy), kde je nutné několikrát ročně uskutečnit odstranění trusu a desinfekci. V kurnících je nutné odstranit trus, poté jej vybílit vápnem a na závěr uskutečnit desinfekci ploch (rozpustný hydroxid sodný v horké vodě, chlorové preparáty apod., a to včetně hřadů, snáškových hnízd, podkladových vajec). Pouze pravidelná asanace je zárukou udržení dobrého zdraví hejn. U vodní drůbeže (kachen, hus) to platí o to více.

·         chovné prostředí - drůbež, stejně jako ostatní druhy hospodářských zvířat jsou citlivé na podmínky chovného prostředí (teplota, relativní vlhkost, koncentrace plynů, osvětlení, proudění vzduchu apod.). V letních měsících je nutné zajistit drůbeži možnost ochrany před permanentním slunečním zářením, zajistit, aby ve stáji či kurníku byla zajištěna výměna vzduchu apod. V zimních měsících je zase nepřípustné držet drůbež ve tmě.

·         zdravotní stav - jak již bylo popsáno výše, za kanibalismem stojí psychologie drůbeže. V případech, kdy jedno zvíře z hejna onemocní (fyziologické poruchy, výhřez kloaky apod.), dochází ostatními jedince k jeho napadání. V případě výhřezu kloaky či jiné rány, kde se může objevit krev, jde pak o čas, než ostatní jedinci hejna tohoto nevyužijí a kanibalismus se plně neprojeví.

 

Pouze pravidelná kontrola zvířat, izolace nebo poražení nemocných jedinců je základem prevence. V případě poranění je vhodné postižené zvíře izolovat a ošetřit jej. U vyklovávání peří je vhodné holé partie ošetřit například KUBATOLEM, který je tekutým obvazem a obsahuje dehtové částice, které nejen ránu ošetří, ale i nepříjemným zápachem ostatní zvířata od oštipování odradí.

 

Vždy je nutné hledat příčinu problému v chovu. Je nutné mít na paměti, že např. slepice sice mají výběh, ale ten je velmi často bez jakéhokoliv porostu. Slepice, křepelky apod. jsou hrabavá drůbež, proto je vhodné do prázdným výběhů umístit čerstvou píci v zimě do kurníků např. seno. Projev hrabání by měl být ukojen, pokud není, zvyšuje se riziko vzájemného napadání zvířat.

 

 

 

V drobnochovech drůbeže, zvláště u kuřat a slepic se velmi často můžeme setkat s rohovatěním horní plochy jazyka a rohovatění špičky jazyka. Jedním z důvodů je nedostatek vitamínu A minerálních látek, proto je vhodné okamžitě dietu upravit, zajistit dostatek zeleného krmiva, přídavek minerálně-vitamínových preparátů (Plastin, Roboran) a kvalitní napájecí vodu. V žádném případě není vhodné násilným tyto tipce strhávat. V zimních měsících je vhodné poskytnout např. slepicím předklíčené obilí a seno /u nás doma se dávaly sekané sušené kopřivy/.

 

U kachen a hus dochází k tvorbě tzv. žabek, což je zánět tukového polštáře, který je nažloutlé barvy a rosolovité povahy. Velikost tohoto ložiska na kořeni jazyka je od čočky po třešňovou pecku. Protože jde o opouzdřený zánět je nutné tento rozříznout a odstranit zánět z rány. Nutná je hygiena při zákroku, který by měl spíše uskutečnit veterinář, veterinární technik nebo zkušený chovatel drůbeže. Zánět tukového pouzdra je pro kachňata či housata velmi bolestivý, zvířat a odmítají přijímat potravu, hubnou a mohou ve velmi krátké době také uhynout. Jako u tipců u slepic je vhodné zajistit kvalitní a kompletní krmnou dávku s dostatkem vitamínů a minerálů.