Bachor (rumen) – objem až 120 litrů u skotu, u ovcí 20 litrů. Vyplňuje celou levou polovinu břišní dutiny a je rozdělen do několika vaků. Bachor je vytlán vícevrstevnatým dlaždicovým epitelem, který má metabolickou i ochranou funkci. Plochu sliznice zvětšují bachorové papily (sídlí na nich mikroorganismy. Stěna je tvořena hlavně hladkou svalovinou.

Čepec (reticulum) - leží v oblasti mečové chrupavky, hned za bránicí ( možno nahmatat – například při pozření cizích těles). Sliznice čepce je pokryta šestibokými čepcovými komůrkami.

Kniha (omasum) –leží v pravé polovině brániční kopule a dotýká se jater. Nedá se nahmatat. Sliznice knihy vytváří takzvané listy, které slouží k drcení potravy. Listy oddělují od sebe tzv. mezilistové štěrbiny – drcení potravy na jemnější strukturu.

Chemické trávení v předžaludcích – Enzymy vyprodukované mikroorganismy – především nálevníci, tvoří 10% z celkového objemu bachoru. Důležité jsou především celulytické bakterie – rozklad celulozy na glukózu, acetát, propionát atd. – vstřebávají se v bachoru. Proteolytické bakterie – štěpí bílkoviny na peptidy, glycerol a mastné kyseliny. Bakterie syntetizující vitamíny – tvoří především vitamín K, thiamin, riboflavin, kyselinu listovou, cholin a kobalamin.

 

Charakteristika: Akutní acidóza bachorového obsahu vzniká při náhlém příjmu velkého množství lehce rozložitelných sacharidů. Jedná se většinou o melasu, cukrovou řepu či obilné šroty.

Patogeneze (vznik a vývoj nemoci): dochází k pomnožení grampozitivních bakterií v bachorové tekutině (streptokoky a laktobacily). Roste produkce kyseliny mléčné přičemž dochází k poklesu pH až na 3,8, což vede k vymizení nálevníků a tudíž i k poklesu tvorby mastných kyselin, které produkují. Nakonec dochází k zástavě bachorové motoriky.

Příznaky: k nástupu příznaků dochazí za 12 – 24 hodin po nadbytečném příjmu sacharidů. Nechutenství, roste TRIAS (počet dechů dvojnásobný, tělní teplota vzroste o 1°C. zvýší se tep). VÝRAZNĚ KLESÁ TUČNOST MLÉKA! Zástava rotací bachoru, apatie, třes, kolikové bolesti – skřípání zubů, průjem, dehydratace, akutní zánět paznehtu (laminitida), zánět bachoru, nekkoordinovaná chůze a ulehnutí.

Diagnostika: na základě klinického vyšetření a anamnézy. Vyšetření bachorové tekutiny – mléčně šedá, Ph 3,8 – 5, bez nálevníků, kyselý zápach. Vyšetření krve a moči – kyselé Ph.

Diferenciální diagnóza (onemocnění s podobnými příznaky): poporodní paréza, syndrom ulehnutí, toxémie, alkalóza, hniloba bachorového obsahu.

Terapie: lehčí forma – dieta – krmit pouze senem, 24 hodin bez vody. Intraruminálně (do bachoru) aplikovat roztok bikarbonátu sodného (jedlá soda) v kombinaci s bachorovou tekutinou od zdravé krávy. Antibiotika do bachoru. Těžká forma – aplikace bikarbonátu sodného s vápníkem přím do žíly (intravenózně). Opakovaný výplach bachoru, bachorová tekutina od zdravé krávy, rehydratace (kapačky), kofein na podporu srdce, celková aplikace antibiotik + ochranná léčba jater – nitrožilní aplikace roztoku aminokyselin, vitamínů a glukózy – šetří práci jater.

Prevence: pozvolný přechod na krmiva s vysokým obsahem cukrů. Při zkrmování většího počtu těchto krmiv přidáváme v malém množství bikarbonát sodný (jedlou sodu) na neutralizaci bachorové pH hodnoty.

 

Patogeneze (vznik a vývoj nemoci): chronická acidóza bachorového obsahu vzníká při dlouhodobém zkrmování špatně sestavené krmné dávky. Při sníženém podílu hrubé vlákniny v krmné dávce – nevhodná struktura krmiva – většina částic v krmné dávce by měla být delší jak 3 cm – např. senáž….

Příznaky: hyposalivace – snížení tvorby slin, pokles pH bachorové tekutiny, hyperkeratóza (nadměrné rohovatění) sliznice bachoru, laminitida – zánět paznehtu – do 3 týdnů. Dále pak snížený příjem krmiva, snížený bachorový kvocient, demineralizace kostry – především odvápnění, hubnutí, bolestivost končetin – přešlapuje.

Diagnostika: na základě klinického vyšetření, anamnézy, vyšetření bachorové tekutiny – šedobílá až šedozelená, snížený počet nálevníků, pH 5 – 6, pH moči 6,5 – 7,5. Klesá tučnost mléka.

Terapie: úprava krmné dávky přidáním vlákniny. Intraruminální (do bachoru) podání hydrogenuhličitanu sodného. Vpravení bachorové tekutiny od zdravé dojnice do bachoru dojnice postižené.

 

Alkalóza bachorového obsahu je způsobena:

a)      podáním krmiva s vysokým obsahem dusíkatých látek (např močoviny, proteiny),

b)      při nedostatku sacharidů a nadbytku dusíkatých látek,

c)      vysokém obsahu dusitanů a dusičnanů v krmné dávce,

d)     otravě močovinou,

e)      kontaminaci krmiva hlínou – například špinavé brambory, nebo

f)       přidáním velkého množství alkalyzujících (zásadotvorných) látek.

Patogeneze (vznik a vývoj nemoci): vysoká produkce čpavku a jeho snížené využití v bachoru, vysoká hodnota pH vedoucí k poklesu počtu bachorových nálevníků. Snížená kencentrace ionizovaného vápníku.

Příznaky: nechutenství, hypersalivace (nadměrné slinění), klesá motorika bachoru a přežvykování, dochází k poruchám reprodukce, třesy až tetanické křeče, poruchy trávení, pokles užitkovosti. Při těžké formě dochází k ulehnutí.

Diagnostika: na základě anamnézy, klinického vyšetření a vyšetření bachorové tekutiny – tmavěhnědozelená, pH 7,2 – 8. V mléce klesá obsah bílkovin a laktózy. Vysoké je i pH moči.

Diferenciální diagnóza (onemocnění s podobnými příznaky): acidóza bachorového obsahu, hniloba bachorového obsahu, poporodní paréza, ketóza.

Terapie: snaha o rychlou úpravu pH, tj. u lehčí formy podáme roztok octa či kyseliny mléčné (možno naředit) do bachoru, bachorová tekutina od zdravé krávy (sondou do bachoru), heřmánkový čaj, prodigestran – probiotika. Možno podat i melasu či šrot na neutralizaci pH. U těžké formy provedeme výplach bachoru, do bachoru vpravíme roztok octa a podáme bachorovou tekutinu od zdravé krávy. Nitrožilně můžeme aplikovat přípravky s vápníkem a hořčíkem v případě křečí. Nitrožilně se podává také 20% roztok glukózy a 0,9% rostok chloridu sodného.

Prevence: vylepšení (vyvážení) krmné dávky, podávání kvalitních krmiv, postupný návyk na nově zkrmovaná krmiva.

 

Otrava močovinou vzniká při:

a)      nadměrném požití močoviny či amonných solí,

b)      náhlém zařazení močoviny do krmné dávky bez postupného návyku,

c)      nedostatku sacharidů v krmné dávce,

d)     nedokonalém promíchání močoviny s krmivem.¨

Patogeneze (vznik a vývoj nemoci): dochází k rozkladu močoviny bachorovou ureázou za vzniku čpavku a oxidu uhličitého – dochází k alaklizaci bachorového obsahu amoniakem – absorbce amoniaku do krve!

Příznaky: zrychlený a ztížený decdh, nadměrné slinění a bolest břicha, zástava motoriky bachoru, svalové třesy. Tonickoklonické (napnutí a následně křeč) křeče, opistotonus (zvíře leži natažené v křeči), ulehnutí s končetinami nataženými od těla, cyanóza (zmodrání kůže), úhyn do tří hodin.

Diagnostika: na základě anamnézy a klinického vyšetření + vyšetření bachorové tekutiny.

Terapie: ocet, slabý roztok kyseliny chlorovodíkové, mléčné či mravenčí do bachoru (sondou), výplach bachoru, inokulace (přenos) zdravé bachorové tekutiny. Podání glukózy, vápníku a hořčíku (proti křečím) do žíly, možno podat i kofein na podporu funkce srdce.

Prevence: postupný návyk na močovinu a dostatek energie v krmné dávce.

 

Hniloba bachorového obsahu vzniká při zkrmování nahnilých a zaplísněných krmiv, popřípadě krmiv silně znečištěných hlínou či vodou, která je kontaminovaná močovinou (nadměrné množství dusíkatých látek v krmivu). Velmi často navazuje na bachorovou alkalózu.

Patogeneze (vznik a vývoj nemoci): vysoká hodnota pH bachoru, zvyšuje se podíl hnilobných mikroorganismů v bachoru + se tvoří jejich toxiny.

Příznaky: nechutenství, apatie, pokles užitkovosti, zástava bachorové motoriky, poškození jater – bolestivost, poruchy trávení – střídavé průjmy, paréza – ochrnutí.

Diagnostika: na základě klinických příznaků a anamnézy + vyšetření bachorové tekutiny – kašovitá s hnilobným zápachem a vysokou hodnotou pH, vysoká koncentrace amoniaku. Může dojít až k selhání jater.

Diferenciální diagnóza (onemocnění s podobnými příznaky): ketóza, ostatní bachorové dysfunkce.

Terapie: výplach bachoru, inokulace (přenos) bachorové tekutiny od zdravé dojnice. Antibiotika – intraruminálně (do bachoru), melasa na snížení hodnoty pH, propyonát – kyselina propyonová.

Prevence: Dodržovat základní zoohygienecké podmínky – zkrmovat pouze kvalitní krmiva!

 

Charakteristika: náhlé, životu nebezpečné onemocnění se zřetelným nahromaděním plynu v bachoru. Má tyto dvě formy:

a)      plynová tympanie,

b)      pěnová tympanie.

Jednoduchá plynová tympanie – vzniká po přijetí velkého množství krmiva při současným ztížením erkutace (krkání – odvod plynu z bachoru). Ztížená erkutace vzniká při ucpání jícnu, onemocnění nervového systému, nebo po požití rostlinných toxinů. Dochází k rozšíření (dilataci) bachoru vlivem plynu, což vede ke stlačení cév a plic – klesá podíl kyslíku v krvi a roste podíl oxidu uhličitého. Dále dochází k výraznému rozkladu bílkovin v bachoru, což vede ke zvýšení koncentrace amoniaku a zástavě bachorové motoriky.

Pěnová tympanie – vzniká po požití krmiva, které má nedostatečnou dráždící schopnost na bachor – například najemno nařezaná tráva s nedostatkem vlákniny – nedostatečné dráždění bachorové sliznice – zástava motoriky bachoru. Dále může vznikat po pozření krmiva bohatého na lehce stravitelné sacharidy a bílkoviny, napojením ihned po pastvě, nebo při tzv. mokré pastvě (pozřením pastevního porostu, který je mokrý – ranní rosa apod.). Pěnová tympanie může doprovázet i jiná onemocnění. V bachoru dochází k tvorbě pěny vlivem nízkého povrchového napětí obsahu bachoru a jeho vysoké viskozitě. Přítomny jsou také bakterie tvořící hlen. Predispoziční faktor pro vznik pěnové tympanie je také přítomnost saponinů, proteinů a polysacharidů v bachoru.

Diagnostika: 

a)      plynová tympanie – v horní části bachoru je patrný při poklepu tympanický zvuk (podobný zvuku při úderu na hrnec), při sopndáži je patrný snadný únik plynu z bachoru.

b)     pěnová tympanie – krátký, tupý poklepový zvuk po celém bachoru, při sondáži odchází z bachoru pěna – obtížný odchod.

a)      plynová tympanie – sondáž skrz dutinu ústní a masáž bachoru, polévání zvířete studenou vodou, u akutních případů použití trokaru – propíchnutí bachoru.

b)     pěnová tympanie – rozrušení pěny redukcí enzymatické aktivity mikroorganismů pomocí polymerizovaného silikonu, který zvýší povrchové napětí. Existuje přípravek Pretympan!

 

Charakteristika: jedná se zejména o poranění čepce u mléčného skotu, při kterém dochází k zánětu pobřišnice, pohrudnice či osrdečníku.

Etiologie(původce onemocnění): kovové předměty, které zvíře pozře s krmivem či při pastvě. Tyto předměty putují přímo do čepce, nebo jsou chvíli v bachoru a poté putují do čepce – je to dáno anatomickým uložením čepcobachorového otvoru, který je uložen níže než otvor čepcoknihový – uvíznutí těžšího předmětu – čepec se stahuje a dochází k poranění jeho sliznice až k perforaci – protrhnutí. Dochází k tomu, že obsah čepce teče do břišní dutiny nebo projde bránicí a kontaminuje dutinu hrudní.

Příznaky: v akutních případech dochází k zánětu pobřišnice, poškození jater či sleziny – například hřebík či drát, v prípadě proniknutí cizího tělesa do hrudi dochází k zánětu osrdečníku a pohrudnice. Může dojít i k perforaci srdce – zabodnutí cizího tělesa do srdce. Bolest při dýchání, velké množství tekutiny v dutině břišní či hrudní, nahrbený postoj, nechce chodit, ulehá, roste dech, tep a teplota (trias). Při perforaci srdce může dojít k náhlému úhynu. Chronické případy se vyskytují pouze při proniknutí cizího tělesa do dutiny břišní, kde může dojít po proběhnutí zánětu k opouzdření předmětu a příznaky mizí.

Diagnostika: na základě anamnézy, klinických příznaků popřípadě rentgenového či ultarasonografického vyšetření. Prohmatání dutiny břišní.

Terapie: léčba se porovádí konzervativně – antibiotika proti zánětu, či aplikace magnetu do předžaludku (bachoru). Chirurgická terapie se provádí pouze u geneticky cenných zvířat – finančně náročná – rumenotomie – otevření bachoru a vytažení cizího tělesa. Nejčastěji jde však zvíře utraceno.

Prevence: závádění magnetů do čepce (finančně náročné), zabránění kontaminace krmiva cizími předměty.